Voliči Trumpa podléhali fake news třikrát častěji než příznivci Clintonové, tvrdí studie

10. leden 2018

O fenoménu fake news se mluví často. Ostatně k dezinformačním a falešným zprávám se uživatel internetu dostane poměrně snadno. Vědci, kteří se ale dosahem a dopadem fake news zabývali, zjistili že poměr seriózního zpravodajství a falešných zpráv zůstává stále poměrně výrazně na straně kvalitní novinařiny.

Studií vlivu fake news se zabývali politologové z Princetonské a Exeterské univerzity a vzdělávací instituce Dartmouth College a v rámci průzkumu vyzpovídali více než dva a půl tisíce Američanů, kteří navíc poskytli k analýze i historii svých internetových prohlížečů. Konkrétně se zaměřili na období od října do listopadu 2016, tedy dobu před a těsně po amerických prezidentských volbách.


Ve skutečnosti je těch cílených dezinformačních kampaní relativně méně, než balastu – špatných novinářských prací, zavádějících titulků a podobně. Těch skutečných dezinformací je poměrně málo a jsou daleko přesněji zacílené.Josef Šlerka

Nasbíraná data ukázala, že weby s nepravdivými zprávami navštěvují spíš lidé starší a obecně jde hlavně o konzervativní voliče. Konkrétně u voličů Donalda Trumpa se pak ukázalo být až třikrát pravděpodobnější, že web s falešnými zprávami na podporu svého kandidáta navštíví.

I nejčastější konzumenti fake news ale ve výsledku přečetli mnohem víc seriózního obsahu. Falešné zprávy se tak vlastně ukázaly být doplňkem spolehlivých informací, spíš než jejich náhradou. To, co ale vědci stále nedovedou vyčíslit, je skutečný vliv fake news na utváření názorů a rozhodování lidí.

Josef Šlerka z Filosofické fakulty Univerzity Karlovy upozorňuje, že je zapotřebí odlišovat pojmy jako dezinformace a nepravdivá zpráva. Dezinformace je totiž vědomá lež, která má za úkol ovlivnit chování čtenáře v něčím zájmu, kdežto fake news je široký pojem, do kterého se schovají nešikovně nebo špatně napsané články i zábavné texty, myšlené jako vtip.

autor: tpa
Spustit audio