Volič SPD hledá „čerstvého koně“. Chce výsledky a řešení, Okamura nic z toho nemá, soudí politolog

Hlasitě hájí Východ například poslanec SPD Jaroslav Foldyna. „On už v minulosti při své politické kariéře projevoval náklonnost ke Slovanům, k Srbům, Lužickým Srbům, na které má dobré kontakty. Jeho východní orientace je podpořená i spoluprací s Nočními vlky, kteří se k nám občas z Ruska zatoulají, a je, myslím, celkem upřímná,“ uznává politolog. 

V českém prostředí nahrává šíření nenávisti vůči Západu i fakt, že mnoho lidí má zkušenost s provýchodní orientací, soudí Jelínek.

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Tomio Okamura rozjíždí zápasy v bahně

„Politici, kteří usilují o tyto hlasy, moc dobře vědí, že tady existují stále ještě voliči, kteří by buďto rádi vzpomínali na ty doby minulé, anebo by se do nich znova vrátili. A už se to týká leckdy i mladých voličů, kteří naopak tu dobu před rokem 1989 nepamatují,“ míní. 

Pokukování po Východě, jak analytik tento jev sám nazývá, pozoruje od sametové revoluce. Za příklad považuje třeba odpor k česko-německé smlouvě kvůli strachu z obsazení Němci nebo výraznější vyhraňování vůči romské populaci, než bylo patrné v jiných zemích. 

Nenávist k Západu se ale projevuje mnohdy i v zemích, které s komunismem žádnou zkušenost nemají.

„Nejsilnější je tam, kde jsou dopady globalizace nejvýraznější a můžou mít různé podoby,“ říká Jelínek. Například přistěhovalectví je palčivým problémem nejen několika západoevropských zemí, ale třeba také Spojených států ve vztahu k Mexiku. 

Klesající preference

Politolog popisuje souvislost výroků poslance Foldyny s klesajícími preferencemi SPD. Strana je ohrožena ze dvou směrů.

„Na jedné straně tady má sílící hnutí ANO. Neříkám, že tak začíná myslet, ale začíná se chovat podobně jako SPD a používá podobnou rétoriku. Zároveň tady ale máme nové, řekněme, radikální, strany,“ říká. 

Jak se budou vyvíjet tyto konkurenční strany, jako jsou například Přísaha, Motoristé, PRO a další, ukáže až čas, uznává Jelínek. 

„Problém je, že radikální volič čeká od politiků, i těch, kteří byli třeba zvoleni za krajně pravicovou stranu, nějaké výsledky a řešení. Jenže strana typu SPD, která je dlouhodobě v opozici, žádné výsledky ani řešení nemá. A nemá ani potřebu je předkládat,“ upozorňuje.

„A v takové situaci radikální, nespokojený nebo antisystémový volič hledá nového, čerstvého koně, od kterého očekává, že ten výkon bude větší.“

Raději ANO

Jelínek potvrzuje trend, kdy voliči SPD pokukují častěji po hnutí ANO, čímž preference SPD dále klesají.

„I tady platí, že větší nebo silnější bere. Navíc voliči u hnutí ANO mají jistou záruku toho, že strana může usednout znovu ve Strakově akademii a plnit svůj program,“ říká.

Čtěte také

iROZHLAS

Volby by v červnu vyhrálo ANO. Přísaha by se těsně dostala do Sněmovny

Řada dosavadních voličů SPD podle něj na ANO nyní pohlíží s myšlenkou, že toto hnutí je silnější a má propracovanější ekonomický nebo sociální program, což je motivuje ANO volit. 

SPD se kvůli klesajícím preferencím snaží o integraci s dalšími stranami, které by s ní ještě spolupracovat chtěly, což po Trikoloře znamená stranu PRO Jindřicha Rajchla, připomíná analytik. Podotýká, že k této straně ale Tomio Okamura v minulosti směroval velmi ostré poznámky.

„Zdálo se, že si v životě nebudou moci sednout k jednomu stolu. Žárlivost byla patrně daná hlavně těmi demonstracemi, které dokázala strana PRO provést úspěšněji než SPD,“ vysvětluje.

Zároveň doplňuje, že už tehdy například zmiňovaný Foldyna nebo Radim Fiala usilovali o vzájemnou komunikaci, která by se v budoucnu mohla hodit.

„Tato integrace je, myslím si, první pokus, jak ukázat, že SPD ještě není mrtvá, že se může nějakým způsobem udržet, pakliže dostane infuzi čerstvé krve,“ dodává politolog. 

Začíná se hnutí ANO blížit ke krajní pravici? Jaká rizika může pro Česko přinést inspirace krajně pravicových stran Viktorem Orbánem? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.