Volby v Rakousku jsou přede dveřmi

Současně uznal, že názor spolkového prezidenta sociálního demokrata Ernsta Fischera, aby se konaly již v říjnu, nelze přehlédnout. Šéfové poslaneckých klubů koaličních stran lidovců a BZÖ Wilhelm Molterer a Herbert Scheibner naznačili, že jsou připraveni i na takovou eventualitu, ale nechtěli vzbudit zdání, že s tím snad souhlasí. Je to podle jejich názoru otázka opozice, která navrhuje 1. nebo 8.říjen a s kterou jsou ochotni jednat. Z čistě statistického hlediska se v posledním půlstoletí konaly v Rakousku volby v říjnu šestkrát, v listopadu čtyřikrát a mimořádné v květnu třikrát.

Proč právě lidovci by si přáli volby až v listopadu zdůvodňují tím, že právě v této době bude moci naplnit Schüsselova vláda s konečnou platností svůj program, který bezpochyby plní. Molterer přitom poukázal, že ?Rakousko si dnes stojí mnohem lépe?, protože hospodářství se vyvíjí skvěle a hospodářský růst se letos očekává ve výši 2,5 procenta, což je podstatně víc než ve většině zemí Eurozony. V červnu se konečně podařilo zastavit růst nezaměstnanosti, která činila 200 tisíc a dosáhnout rekordu v zaměstnanosti 3,3 milionu osob. Pozitivní bylo i omezení kriminality, které následovalo po přijetí nového bezpečnostního zákona a sloučení policie s četnictvem. Podařilo se omezit po zavedení nových opatření v oblasti azylové politiky i počty uprchlíků, což dokazuje situace v táboře Traiskirchen, kde v současné době je kolem 500 osob, což je čtyřikrát méně než v minulých letech.Lidovci proto považují problém stanovení dne voleb spíše za mediální otázku. Molterer přitom slíbil za lidovce, že se budou snažit najít společnou cestu se spolkovým prezidentem i s opozicí o stanovení dne voleb.

Hlavní problém, kterým je diskuse o nové ústavě, stejně přijde na pořad až nově zvoleného parlamentu. Jejím cílem má být upevnění rozhodování soudního systému a důležitých otázek při správě státu. Khol přitom neopomenul připomenout, že však ještě před skončením činnosti Národní rady se sejde ?Jihotyrolský výbor?. Jasně tím naznačil, že bude trvat na tom, aby do nově tvořeného základního zákona se zakotvila ochranná funkce Rakouska tzv.Schutzmacht nad autonomní italskou oblastí Alto Adige-Südtirol, kterou anektovala Itálie po první světové válce a kde v současné době žije na 70 procent německy hovořících občanů. Sociální demokracie se k této otázce staví zdrženlivě, protože podle jejího názoru, ?nemůže být úkolem ústavy jednoho státu stanovit, co má tento stát činit ve státě druhém?. Pokud se lidovcům podaří prosadit do předvolebního klání tuto otázku, lze očekávat pokračující zjitření vztahů Rakouska a Itálie, kdy Berlusconiho strana Forza Italia zatáhla otázku Jižních Tyrol do předvolebního boje a tehdejší italský prezident odřekl státní návštěvu Rakouska. Bezpochyby během volebního boje se bude poukazovat i na problém Temelína a sudetských Němců, nebo s dvojjazyčných obecních tabulek se slovinskou menšinou v Korutanech jako vítaným tématem na získání nacionalisticky zabarvených voličů.

Politici i média věnují největší pozornost tomu, jaké případné Koaliční kombinace nastanou po vyhlášení výsledků parlamentních voleb. Podle současných volebních preferencí mají lidovci 41 procent, sociální demokraté 37, zelení 11, Svobodní 6 a haiderovská BZÖ 4 procenta. To by sice naznačovalo, že všechny tyto strany se dostanou opět do parlamentu, ale současná černo-oranžová koalice ÖVP a BZÖ by neměla dostatek hlasů v parlamentě. Molterer sice chválil současnou spolupráci s BZÖ, ale o tom, co bude dále, by ?chtěl hovořit až po volbách?

Teprve na základě jasných výsledků bude možno hovořit o případných koalicích. Scheibner sice nevěří, že by se sociální demokraté mohli opět po aféře s odborářskou bankou BAWAG a ÖGB opět vzchopit, Moltner však varuje před možnou rudo-zelenou vládou. Lidová strana proto učiní vše, aby se tak nestalo, a to zřejmě i za cenu, jak poukazují někteří komentátoři, že by zelené pozvala do vlády. Ze strany sociálních demokratů se ozvaly již hlasy, že kdo volí zelené, je pro Schüssela. Zelení sice prohlásili, že hlavním jejich odpůrcem jsou lidovci, ale jasně neřekli, s kým půjdou po volbách do koalice nebo zůstanou li nadále v opozici.Van der Bellen, předseda zelených upozornil, že ?není naší vinou, když nevyjde rudozelená koalice?

Kritizuje však i sociální demokraty za jejich postoje k BAWAGu nebo i úhybné manévry v problematice dvojjazyčných německo-slovinských tabulek. Proti sociálním demokratům ostře vystoupil i nový šéf BZÖ Peter Westenthaler a vyzval je, aby odstoupili z pozice dělnické strany. Svobodní zase označili současnou vládní koalici ÖVP a BZÖ za minusovou, která by měla ?z věšáku sejmout klobouk a odejít s rekordní nezaměstnaností, insolvencí a nejvyšším přistěhovalectvím?. Generální tajemník FPÖ Harald Vilimsky označil BZÖ za zábavný spolek, který v současné době nelze brát vůbec vážně.

Předseda sociální demokracie Alfred Gusenbauer prohlásil, že v Současné době jde o to, kdo bude v příštích čtyřech letech vládnout a zda něco učiní s nezaměstnaností, pokračujícím odbouráváním vzdělání nebo klesajícími důchody nebo zda bude existovat vláda sociální a politické obnovy. Proto musí být odstraněni lidovci z řízení vlády. ?Jen sociální demokracie může Rakousko vést čestnou cestou?.

Proto byla uzavřena se sociálnědemokratickými odboráři ?Aliance pro sociální Rakousko?, kterábyla vyhlášena minulý týden na shromáždění v Linci. Tím by měla skončit diskuse s odbory, poté co vedení SPÖ vyhlásilo, že v nastávajících volbách nebude na svých volebních listinách kandidovat funkcionáře odborů, jak bylo dosud. Podporuje přitom reformu odborů, která by měla směřovat k jejímu odpolitizování. To by mělo podle Gusenbauera posílit pozici sociální demokracie v nastávajících volbách. Na pondělní letní slavnosti sociálních demokratů na zahradě Rennerova institutu za účasti řady prominentů Gusenabuer prohlásil :? Za prvé všechno bude jiné a za druhé jinak, než si myslíme?. V úterý večer bylo oznámeno, že termín voleb bude sdělen v pátek. Generální tajemník lidovců Reinhold Lopatka prohlásil, že volební kampaň bude zahájena začátkem školního roku tak, aby termín voleb byl 24. září nebo 1. a 8. října. Pro šéfa poslaneckého klubu sociálních demokratů Josefa Capa je možný termín v první polovině října.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání