Volby v Německu

Překvapivá, alespoň z našeho pohledu, je reakce poražené SPD. Místo aby vládní strana využila čas, zbývající do řádných voleb, aby si naklonila voliče, rozhodla se pro předčasné volby. Dílčí volební neúspěch vnímá Gerhard Schröder jako zpochybnění mandátu získaného na centrální úrovni a neumí si představit, že by pokračoval v reformách, aniž by měl podporu většiny obyvatel. Podobně jako kancléř zareagoval včera i předseda strany, podle kterého je třeba vyjasnit situaci: "Lidé musí říct, koho chtějí u vlády." Volit se tedy v Německu bude na podzim, o rok dříve než poslancům vyprší mandát. Nikoli proto, že by to bylo nezbytné, ale proto, že to je podle politiků správné. Zkrácením volebního období dá vládní strana voličům najevo, že pod politikou rozumí smlouvu s občany, nikoli požitky politiků.

Gerharda Schrödera určitě netěší, že bude muset ve Spolkovém sněmu požádat o důvěru s tím, že ji nechce dostat, aby pak poté, co nebude zvolen žádný jiný kancléř, mohl prezident sněmovnu rozpustit a vyhlásit nové volby. Jenomže naději na získání poslaneckých křesel mají kandidáti za SPD pouze v případě, že předvedou, že na těch křeslech nelpí. Něco takového je u nás nemyslitelné. Politikům, zdá se, nevadí, že je na ně pohlíženo jako na kapry, kteří si sami nevypustí rybník. Svůj mandát vnímají spíše jako kořist než jako závazek, a zda občané jejich politiku podporují či nikoli, pro ně není rozhodující. Neopustí jisté pro nejisté, vrabce v hrsti pro holuba na střeše. A ti, co je vystřídají, budou postupovat stejně. Takový je u nás zvyk.