Volby 1946 – další krok k vládě jedné strany

Mnoho z nás to zase vůbec nezajímá, volit nechodí a je to jejich právo. V přiloženém audiu jsem si s historiky Jaroslavem Rokoským a Markem Syrným povídal o volbách v roce 1946, na které Češi a Slováci čekali 11 let.

Předvolební kampaň tvrdá, možnosti hlasování omezené

Čtěte také

Rok 1946: Americká akce. Krvavá historie nacistického „štěchovického pokladu“

Měly to být první demokratické volby v poválečném Československu. Bohužel možnosti hlasování byly omezené. Voleb se mohly zúčastnit pouze strany Národní fronty, nepočítalo se se vznikem opozice a hlasovat mohli převážně jen Češi a Slováci. Zcela zlikvidována byla pravicová část politického spektra.

Předvolební kampaň byla velmi tvrdá. Komunisté všemožně využívali svých pozic ve státní správě, aby svým protivníkům situaci zkomplikovali. Hezký příklad byl faktický nedostatek papíru. Pro komunistické letáky a tiskoviny se ale vždy nějaký našel. Rudí také používali osvědčenou předvolební strategii, slibovali všechno všem.

V Českých zemích zvítězili komunisté, na Slovensku demokraté

Čtěte také

Ján Ursíny, demokrat, který dokázal porazit komunisty

Hlasování provázely machinace s volebními seznamy i demonstrace. Vítězství komunistů v českých zemích bylo drtivé. Rudí oslovovali hlavně dělníky a ti jim svůj hlas hodili. Na Slovensku ale byla většina obyvatel rolníky a ve volbách tam zvítězila Slovenská demokratická strana, jako vzor si vzala demokraty ve Spojených státech.

Demokraté se z vítězství na Slovensku netěšili dlouho. Komunisté začaly výsledky voleb okamžitě zpochybňovat, podařilo se jim okleštit pravomoci slovenských národních orgánů a vše se nakonec stejně schvalovalo v Praze.

Volby v roce 1946 byly dalším krokem k totalitnímu režimu v Československu a nutno dodat, že ne jediným. Poprvé se při nich také dělal výzkum veřejného mínění, který se ovšem zveřejnil až po hlasování. Vyšel v celku přesně, následujících 40 let už ovšem žádné průzkumy nebyly potřeba. Mnohem víc toho uslyšíte v přiloženém audiu.