Vojtěch Jestřáb: Brno, můj Amarcord
V Radioknize si tentokrát můžete poslechnout sedmidílnou četbu na pokračování z knihy Vojtěcha Jestřába „Brno, můj Amarcord“.
Spisovatel a překladatel Vojtěch Jestřáb byl brněnský rodák, žil v letech 1922 až 2003. V Brně vystudoval klasické gymnázium. Po válce absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kterou zakončil doktorátem v roce 1949. O rok později začal publikovat verše a překlady poezie.
Jeho knižním debutem se stala v roce 1958 účast v almanachu pěti brněnských básníků „Dokořán“, který redigoval Jan Trefulka. V roce 1964 vydal v nakladatelství Československý spisovatel básnickou sbírku „V této chvíli vyplutí“. Následovala knižní vydání několika básnických překladů. V roce 1987 publikoval román o brněnském odboji „A zpívat až do konce“.
Rozhlasová četba z knihy Vojtěcha Jestřába byla natočena v roce 1998. V režii Zdeňka Kozáka čte Ladislav Lakomý, dramaturgie Alena Blažejovská. Poslechnout si ji můžete do 5. října.
V 90. letech se soustředil už jenom na prózu: v roce 1997 vydal memoárovou koláž „Brno, můj Amarcord“, na kterou volně navázal knihou „Hmatat až k nahotě“ v roce 2000 a o pět let později svazkem „Brno, můj Amarcord v čase zatmění“. Svému oblíbenému tématu – zvířatům – se věnoval v próze románového typu „…a vždycky přijde nové léto“ (z roku 1998) a v edici dvou novel „Znamení býka“, které byly vydány k jeho 80. narozeninám. O rok později v Brně zemřel.
V knize „Brno, můj Amarcord“ Jestřáb vypráví příběh svého života a zároveň příběh svého města Brna, které ožívá i postavami jeho přátel – spisovatelů, básníků, herců a malířů. Memoárový román zachycuje období přibližně od první republiky, přes protektorát do 50. let minulého století. Je to poutavá a čtivá kniha, cenná nejen svými uměleckými kvalitami, ale i z hlediska faktografického.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.