Vojta Náprstek. Bývalý revolucionář, Amerikán, ale především český vlastenec a mecenáš

„Vlastním jménem se jmenoval Adalbert Fingerhut. Ale jako český vlastenec už na střední škole nesnesl německé označení, takže si své jméno přeložil a začal si říkat Vojta Náprstek.“

Později odešel z politických důvodu do Spojených států amerických. „Na území tehdejšího Rakouska-Uherska by mu hrozila jako vlastenci perzekuce, takže to vyřešil emigrací.“

V Americe se zajímal především o sociální otázky a zvláště postavení skupin, které žily na okraji společnosti, tedy o indián a černé otroky. „Jeho ale nezajímalo, jakou mají kulturu a jak se projevují, ale jak se o ně společnost stará a proč.“

Své české jméno Vojta Náprstek používal vlastně celý život protiprávně. Když se vrátil z Ameriky, tak si zažádal o oficiální uznání tohoto překladu. Úřadům to trvalo velice dlouho, až 12 let před jeho smrtí mu užívání jména povolili.
Milena Secká

„Když se pak vrátil do Čech, tyto všechny myšlenky zhmotnil nejen ve spolkové činnosti, ale také v roli komunálního politika.“

V 80. letech 19. století už byl významným vlastencem a mecenášem, mužem známým ve společnosti jako bývalý revolucionář a „Amerikán“. „Spolky, které v té době vznikaly, ho velmi často oslovovaly, aby se stal jejich členem. Kde byl Náprstek, to určitě byl dobrý spolek, který zajišťoval vlastenecké cíle.“

„Náprstek byl zakládajícím členem Sokola v roce 1862, ale i Hlaholu a Umělecké besedy. Další spolky rostly jako houby po dešti.“

S masivní propagací turistiky a výletů začal už Americký spolek dam, u jehož zrodu také Náprstek stál. „Celý život se snažil o emancipaci žen. V Americe poznal, jaká je síla vzdělaných žen. Takže jeho úsilím bylo dát ženám aspoň minimální vzdělání a sebevědomí.“

Už jako student chodil Náprstek na výlety. V jeho době to byla velmi oblíbená zábava. Jde o období vlády cenzury a policejního sledování. Co tehdy mladí vlastenci nemohli dělat ve společnosti, mohli dělat na výletě, třeba mluvit a zpívat česky.
Milena Secká

Díky Náprstkovi stojí v Praze nejen Petřínská rozhledna, ale i lanovka. „Vlastní myšlenku na rozhlednu přivezli čeští vlastenci ze Světové výstavy v Paříži, ale on ji podporoval, jako všechno moderní a pokrokové... V té době byl už také komunálním politikem, takže dokázal tyto myšlenky prosadit.“

A co chystá pražské muzeum, které nese dnes Náprstkovo jméno a které vzniklo v roce 1862 jako České průmyslové muzeum?

„V současné době u nás můžete vidět krásnou výstavu o indiánských kulturách, příští rok budou další výstavy. Ale dlouhodobě připravujeme rekonstrukci muzea, včetně nových a moderních expozic,“ shrnula Milena Secká.