Vliv politiků se objevuje vždy, když se dosazuje nějaký trafikant do vysílací rady, říká Břetislav Rychlík

5. prosinec 2018

Břetislav Rychlík má na svém kontě více než tři sta filmových titulů. Žije a tvoří v Brně. Patří mezi společensky angažované umělce a k aktuálnímu dění se často vyjadřuje na sociálních sítích i v médiích. „Obecně si myslím, že právě veřejnoprávní média jsou nyní ohrožená. Ale také je zajímavé téma, v jakém jsou vlastně stavu,“ říká host Osobnosti Plus.

Člověk má na jednu stranu potřebu chránit tyto instituce a veřejně se ozývat, kdykoli jsou ohroženy. Na druhé straně ale musí být i kritický. Veřejnoprávní televize je například jediná platforma pro český dokument a také drží český dokument. Mám ovšem veliký problém s hranou tvorbou a s estrádami. Dá se však říct, že je na tom lépe než za předchozích ředitelů. To stoprocentně,“ hodnotí Rychlík.

Herec, pedagog, scenárista a režisér Břetislav Rychlík debutoval na konci 70. let ve Slováckém divadle, později hrál v brněnském HaDivadle. Natočil více než 300 snímků. Je členem poroty Ceny Františka Kriegla. Působí na JAMU. Jeho manželkou je filmařka Monika Rychlíková, má dvě dcery, Julianu a Apolenu, která je dokumentaristkou a novinářkou.

Mediální příšery

V érách předchozích ředitelů podle filmaře zanikaly jeho dokumenty, přestože měly silnou odezvu ve společnosti. Podle Rychlíka to bylo proto, že si na něj stěžovalo politické vedení.

Vliv politiků se objevuje vždy, když se dosazuje nějaký trafikant do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je to jejich pokus ovládat televizi či rozhlas. Vidíme jasně, jak přicházejí vetší a vetší příšery ze záhrobí. Postavy, které by umřely hlady, kdyby nebylo takovýchto veřejnoprávních rad. V tomto smyslu člověk cítí, že tito by nějaké ovlivňování zkoušet mohli,“ říká.

Pocit křivdy si člověk nesmí příliš připouštět.
Břetislav Rychlík

Pohon k lepšímu

Dokumentarista otevřeně mluví o chvílích, kdy ho nepochopení nebo nevstřícnost okolí připravila o možnost realizace. „Pocit křivdy si člověk nesmí příliš připouštět,“ říká a dodává: „Naopak jsem si ověřil, že mě to vždycky spíš nakoplo k lepšímu výkonu. Například když jsem skončil v televizi a odešel na volnou nohu, tak jsem byl po pár letech vděčný. Protože jsem si dělal jen to, co jsem chtěl a uznal za vhodné.“

Rok 2000: Nevysíláme! Televizní krize vyvolala demonstrace i změnu zákona

Tehdejší generální ředitel ČT Jiří Hodač

Takzvaná „televizní krize“ z přelomu let 2000 a 2001 přivedla do ulic desetitisíce lidí a vyústila mimo jiné ve změnu zákonů o veřejnoprávních médiích. Bezprostřední příčinou rozruchu kolem České televize (ČT) bylo odvolání generálního ředitele Dušana Chmelíčka, který ve funkci vydržel deset měsíců, a zejména rychlý výběr nového šéfa ČT.

Vrací se v téhle souvislosti ke krizi České televize v letech 2000 a 2001. „Nemám problém, že jsem byl vyhozen z televize za plného souhlasu opozičně smluvních politiků, to mě naopak potěšilo. Horší to měla má žena, která okolo toho všeho chodila do práce. Občas jí tajně někdo vběhl do kanceláře a stiskl jí ruku, aby to nikdo neviděl. Jako za normalizace. Pro mě to byla velká študýrka lidských povah,“ vzpomíná.

Rychlík hovoří dál o své občanské iniciativě: „Už léta jsem nesepsal žádnou petici, na to mám dceru. Ani neuznávám výrok, že bych byl kverulant. Ale určitě bych sepsal něco proti tomu, jakým způsobem se nominují trafikanti do rad veřejnoprávních médií,“ říká a zakončuje stručným vystižením povahy svého aktivismu: „Protože jsem vytrvalý.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Břetislavem Rychlíkem. Dozvíte se více o tom, jaký má vztah se svou dcerou a jak vnímá levicové aktivisty. 

autoři: Barbora Tachecí , kte

Související