Vlekoucí se problémy s privatizací Chemopetrolu

30. červenec 2002

Nad největší petrochemickou společností v zemi, nad Chemopetrolem, visí už několik měsíců Damoklův meč zastavení výroby. Může za to vlekoucí se polemika s Českou rafinérskou o podmínkách dodávání nezbytných surovin. Na první pohled banální obchodní spor je patrně zástěrkou, která má zahalit vyřizování účtů za privatizaci Unipetrolu.

Tento podnik přiklepla koncem minulého roku Zemanova vláda společnosti Agrofert, za kterou stojí kontraverzní podnikatel Andrej Babiš. Ačkoli se letní prázdniny lámou do druhé poloviny, stát zatím za Unipetrol nedostal zaplaceno. Oficiální zdůvodnění zní: peníze mohou doputovat na příslušný účet až v momentu, kdy antimonopolní úřad schválí fuzi Agrofertu s Unipetrolem. Zatím se tak nestalo, údajně kvůli chybějícím dokumentům ze strany Agrofertu.

Tento krok bývá vysvětlován tím, že má Andrej Babiš problémy se zajištěním potřebného balíku financí, proto by mohl schválení fuze záměrně protahovat a pokoušet se peníze sehnat. Do doby, než Antimonopolní úřad vydá své rozhodnutí, může Babiš tvrdit pravý opak - tedy, že průtahy dělá úřad a že on má patřičný obnos připravený a na příslušný účet ho okamžitě odešle. Na čí straně je pravda, to se nedá jednoznačně momentálně říci. Přesto existují určité signály, které naklánějí pomyslnou misku vah na stranu státu. Jedním z nich je pohyb akcií Unipetrolu, ty se propadly od doby oznámení o jeho prodeji Agrofertu téměř o polovinu, to znamená, že investoři v tuto transakci nevkládají velkou důvěru.

Dalším signálem o Babišových potížích bylo například vyjádření analytika společnosti Patria Finance Jiřího Soustružníka v týdeníku Respekt. Na otázku, kde sežene Agrofert peníze na zaplacení za Unipetrol soustružník odpověděl - cituji: "mluví se o tom, že prodejem podílu Unipetrolu v České rafinerské a v síti čerpadel Benzina. Ta časová posloupnost bude pravděpodobně taková, že Agrofert si bude muset na koupi Unipetrolu půjčit, potom Unipetrol prodá Českou rafinerskou a Benzinu," tolik citace analytika Jiřího Soustružníka v týdeníku Respekt.

A právě tento plán Andreje Babiše, jak zaplatit za Unipetrol se už několik měsíců zadrhnul, jedním z důvodů je váznoucí dohoda mezi Českou rafinerskou a zbytkem Unipetrolu o dodávkách surovin. Bez dlouhodobých smluv, které by jasně stanovovaly pravidla hry je Česká rafinérská prakticky neprodejná. Tím se dostáváme na začátek, tedy ke sporu mezi Chemopetrolem a Českou rafinérskou. V ní má manažerskou kontrolu mezinárodní konsorcium, složené z firem Agip, Shell a Conoco. Tomu se podařilo v r.1995 získat na vládě nejen manažerskou kontrolu, i když vlastní těsně menšinový balík akcií, ale také výhodné ceny, za které do zbytku Unipetrolu dodávalo suroviny. To se samozřejmě Unipetrolu nelíbí a chce dosáhnout změnu, podle názoru některých ekonomů však spor zbytečně vyhrocuje, prý kvůli tomu, aby měl Babiš lepší vyjednávací pozici s vládou a pokusil se stlačit cenu Unipetrolu dolů.

Na celém sporu je zajímavé také to, že když se Babiš o koupi Unipetrolu ucházel, tvrdil, že ho podporuje právě Conoco, které má prý zájem o Benzinu a Českou rafinérskou. Z dosavadního vývoje vyplývá, že tomu tak není. Možná, že to je také jeden z důvodů, proč se nedaří spor o cenu dodávaných surovin ukončit.

Z dalších Babišových informací je patrné, že peníze na zaplacení Unipetrolu hodlá skutečně získat hlavně z prodeje Benziny a České rafinérské. Do tohoto obrazu totiž zapadají Babišova slova o tom, že další zájemce o jejich koupi je prý polská rafinérská společnost PKN-Orle. Ta přitom podle informací deníku Právo zaslala polské burze zprávu, v ní se píše o uzavření předběžné dohody mezi PKN-Orlem a Agrofertem o nákupu zhruba 63 % akcií Unipetrolu. Je to svým způsobem absurdní dohoda. Agrofert se zúčastnil soutěže bez podpory polské společnosti, v kupní smlouvě o ní není ani zmínka. A protože Agrofert ještě za Unipetrol nezaplatil a de facto tudíž není ještě jeho vlastníkem, může těžko prodávat něco, co mu nepatří.

Zkrátka vše zatím nasvědčuje tomu, že Babišovy plány na ovládnutí Unipetrolu měly reálné základy. Otázkou zůstává, proč to neprohlédla Zemanova vláda a přiklonila se právě k nabídce Andreje Babiše.

rse@rozhlas.cz

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.