Vláda musí penze zvyšovat cíleně, po roce 2030 hrozí stamiliardové deficity, varuje ekonom

22. srpen 2018

Průměrný starobní důchod byl letos na jaře 12 347 korun. Politici slibují, že penze zvýší, není ale zatím jasné, jak a komu. Vláda chce přidat lidem s nejnižšími důchody a tisíc korun navíc by měli dostat i senioři starší 85 let.

Základem vládní novely je zvýšení základní pevné výměry z devíti na deset procent průměrné mzdy. Snížit se má naopak procentní část penze, ve které se odráží to, jak vysoký měli lidé plat před důchodem.

Věk odchodu do důchodu se zvýšit musí, většina lidí zvládá pracovat déle, tvrdí ekonom. Bývalá ministryně Marksová to vidí jinak

Ekonom Jiří Šatava.

Česko by mělo navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku dožití, tedy zrušit horní věkovou hranici, která je teď 65 let (pro muže i ženy). Doporučuje to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Průměrný důchod by se díky novele zvýšil o zhruba 900 korun, celkové náklady pak až o 38 miliard korun ročně, což by podle ekonoma Jiřího Šatavy znamenalo pád důchodového účtu do deficitu. A to navzdory fungující ekonomice, loni byl dokonce účet v přebytku. 

„Největší problémy začnou po roce 2030, kdy začne populace rapidně stárnout a důchodový účet se propadne do vysokých deficitů. Tato opatření ho budou prohlubovat natolik, že si to pravděpodobně nebudeme moci dovolit,“ varuje ekonom z CERGE-EI. Zřejmě by se proto musel zvýšit věk odchodu do důchodu.

Okolo roku 2050 bychom se měli podle prognózy ministerstva práce a sociálních věcí dostat na deficit řádově 170 miliard. Ročně. Na to budeme muset někde vzít.
Jiří Šatava

Jaký budu mít důchod?

Šatava připouští, že důchody nejsou příliš vysoké a důchodcům je třeba pomoci. Ale je třeba přidávat efektivně a cíleně na ohrožené skupiny obyvatel, například vdovy. Ekonom také kritizuje to, že vládní návrh podle něj snižuje zásluhovost.

Jiří Šatava

„Solidarita je dnes už velmi vysoká. Pokud někdo bude pobírat zhruba 45 procent průměrné mzdy, tak jeho důchod bude vyšší než jeho čistá mzda. Zatímco ten, kdo pobíral dvojnásobek průměrného platu, tak jeho důchod bude na 40 procentech jeho předchozí čisté mzdy,“ uvádí.

Zároveň je prý třeba podívat se i na příjmovou stranu důchodového účtu, například na pojistné OSVČ, nebo něco udělat s velkým počtem nepracujících důchodců. „Pokud bychom seniory déle udrželi na trhu práce, platili by déle pojistné i daně,“ konstatuje Šatava.

Za důležité považuje to, aby lidé věděli, jaký důchod mohou od státu očekávat, a také v jakém věku do něj budou odcházet. Ministerstvo prý takové informace a odhady má, ale nedokáže je lidem dát ve srozumitelné podobě, jako tomu prý je například ve Švédsku.

Související