Do důchodu v 65? Dáváme falešný pocit bezpečí. Už teď víme, že ho nesplníme, tvrdí ekonom

28. listopad 2017
Ekonom Jiří Šatava.

Společnost stárne a řadu let se na to vlády snaží připravit. Tématu se Český rozhlas věnuje v rámci projektu Stárnoucí Česko. Dělají politici dost pro udržení penzijního systému, nebo bychom se měli spoléhat v první řadě sami na sebe? Pomáhá situaci řešit stanovení pevné hranice pro odchod do důchodu?

„Lidé se chtějí pohybovat v bezpečném prostředí. Kdyby neměli jistotu v ekonomicky aktivní fázi svého života, že nakonec dospějí k důchodu o pevné hranici, tak by je to mohlo znejistit v dnes už tak nejistém světě,“ vysvětlil v pořadu Pro a proti předseda Odborné komise pro důchodovou reformu Martin Potůček.

Podle něj je dobrým krokem jednak zastropování, ale také praxe každých pět let se vracet k demografické struktuře populace, životním podmínkám obyvatel a na základě těchto údajů případně navrhnout změnu „tohoto jakoby“ pevného věku odchodu do důchodu.

„Pokud by došlo k nějaké změně, tak musí být stanovena minimálně 15 let před tím stanoveným věkem odchodu do důchodu, aby se lidé měli šanci připravit.“


Je mýtus, že důchodový účet je v deficitu, a tudíž nebude na důchody... Na důchody bude vždy. Vždy se ve státním rozpočtu musely, musejí a budou muset najít prostředky.Martin Potůček

S penzijním systémem by se nemělo příliš hýbat, tvrdí předseda. „To, že se bude každých pět let zpřesňovat prognóza demografického vývoje a další podmínky, které by mohly vést k redefinici věku odchodu do důchodu, není nijak brutální zacházení s důchodovým systémem.“

„Minulý systém, kdy školáci a jejich rodiče věděli, že mají jistotu, že půjdou do důchodu třeba v 73 letech, mi přijde méně racionální než to, co v tuto chvíli platí,“ konstatoval Potůček.

Ekonom Jiří Šatava z institutu CERGE-EI souhlasí, že věk odchodu do důchodu bychom měli znát co nejdéle dopředu. „Ale to neznamená upnout se k nějaké hranici, o které už velmi pravděpodobně víme, že se bude měnit, abychom se mohli zařídit.“

„Zastropování na 65 letech nebylo rozumné. Je třeba ukázat mladším ročníkům, kdy můžou důchod čekat... Termín se stanovuje na základě demografických prognóz tak, aby poměr mezi pracujícími a důchodci byl vyvážen.“


Zastropování na 65 letech jsou výdaje navíc, bude třeba se uskrovnit jinde. Je rozumné důchodovým věkem hýbat, protože populace stárne. Proč někomu dáváme falešný pocit bezpečí, když už teď víme, že to nedodržíme?Jiří Šatava

Protože česká populace stárne, je také potřeba neustále prodlužovat věk odchodu do důchodu. „Nejlepší by bylo to vědět už nyní, určit tempo růstu dlouhodobého věku dopředu a každých pět let toto tempo revidovat. Růst by se o kousek zvýšil nebo snížil, hranice by se změnila jen o kousíček, zatímco teď se změní podstatně více.“

Stát by měl člověku zodpovědně říci, jakou variantu považuje za nejpravděpodobnější. „Sice víme, že se o trochu spleteme, ale mnohem méně, než když věk zastropujeme na 65 letech a dáme lidem falešnou ideu, že tehdy půjdou do důchodu.“

„Pokud se nebude stát chovat k důchodovému systému vyloženě macešsky, tak systém nezkolabuje. Ale ukazuje se, že dlouhodobě soběstačný není. Měli bychom se tudíž snažit jeho chod zefektivnit,“ navrhl Jiří Šatava.