Věk odchodu do důchodu se zvýšit musí, většina lidí zvládá pracovat déle, tvrdí ekonom. Bývalá ministryně Marksová to vidí jinak

„Zvyšovat ji musíme, nejpozději po roce 2030. A měli bychom to lidem říci, aby se mohli připravit. Ukazuje se, že většina z nás bude moci pracovat i po 65 roku věku,“ přitakává ekonom Jiří Šatava.

Pokud se legislativa nezmění, tak okolo roku 2030 začne výrazně růst deficit důchodového účtu. „Okolo roku 2055 bude kulminovat na úrovni 3,5 % HDP, tedy asi 175 miliard korun. Ty ale budeme muset odněkud vzít,“ upozorňuje.

Na výši důchodů a pojistného se asi neodvážíme sáhnout, takže nám zbývá posunout důchodový věk.
Jiří Šatava

Průměrný věk dožití se trvale zvyšuje a důchodců, na rozdíl od pracujících, přibývá. Až 80 % seniorů podle Šatavy odchází „jen protože je to normální“. Ne proto, že by měli zdravotní problémy, nebo že by je snad vyháněl zaměstnavatel.

Čtěte takéVyšší penze pro lidi, kteří ji pobírají 25 let a více. Senát chce změny ve vládní důchodové novele

„Proto můžeme posunout důchodový věk, abychom dosáhli vyrovnaného důchodového účtu. Jiná věc je, že máme malou skupinu lidí, kteří z nějakého důvodu pracovat nemohou. O ně se musíme postarat. Ne zastropováním, ale systémem předčasných důchodů, nebo motivací pro zaměstnavatele,“ zdůrazňuje ekonom z think tanku IDEA.

Systém je stabilní

„Myslím, že 65 let je dostatečných. Když si tedy představíte, co je kdo v tomto věku vůbec schopný dělat. Natož v ještě ve vyšším,“ nesouhlasí bývalá ministryně práce a sociálních věcí, Michaela Marksová (ČSSD), která zastropování věku odchodu do důchodu prosadila.

Teoreticky mi to zní logicky. Ovšem v praxi, i když je dnes trh práce po lidech hladový, tak máte problém už když je vám 50 (a víc) let.
Michaela Marksová

Marksová připouští, že lidé, kteří pracují v kancelářích, mohou pracovat i do 70 (nebo déle). Ale pro řadu profesí s extrémní fyzickou nebo psychickou zátěží, je 65 let už hraničních. Těmto lidem by zaměstnavatelé měli dodatečně spořit.

„Lidé by si také měli mnohem více spořit v soukromých kapitálových fondech, ale to je pouze doplňkové – základ musí zůstat veřejný,“ zdůrazňuje Marksová.

Nevím, co tím kdo sleduje. Když tam pak budou peníze chybět, tak se stejně musejí doplnit ze státního rozpočtu. Jinak by to celé krachlo, říká bývalá ministryně|foto: Filip Jandourek

Český důchodový systém podle ní vychází jako jeden z celosvětově nejstabilnějších, a to díky tomu, že je napojený na státní rozpočet. Nová vláda má ale jako jednu ze svých priorit důchodovou reformu. Mluví se i o oddělení důchodového účtu od rozpočtu.

„Nevím, co tím kdo sleduje. Když tam pak budou peníze chybět, tak se stejně musejí doplnit ze státního rozpočtu. Jinak by to celé krachlo. Je tam i myšlenka na vytvoření nového úřadu, který by to celé spravoval. Ale to už dnes, a s minimálními náklady, dělá Česká správa sociálního zabezpečení,“ diví se exministryně.