Programové prohlášení je seznam problémů bez konkrétních řešení, hodnotí politolog

16. květen 2018

Hnutí ANO a ČSSD se shodly na návrhu koaliční smlouvy a programovém prohlášení vlády.  Jaké jsou priority menšinového kabinetu? „Chceme stabilizovat ekonomický vývoj na několik let dopředu. Prioritou je důchodová a daňová reforma, především pak daně z příjmu. Daně zjednodušit a zprůhlednit, aby se v nich občané dobře orientovali,“ uvádí poslanec a místopředseda ANO Jan Volný.

Stabilizaci ekonomiky podle Volného mají zajistit efektivní investice i podpora spotřeby obyvatel, přidáno by měli dostat hlavně důchodci a učitelé.

Podle předsedy poslanců ČSSD Jana Chvojky by to ale nemělo znamenat zadlužování země. Cílem je také prosadit nový trestní a občanský soudní řád, který by měl zkrátit dobu soudních řízení, nebo regulovat práci exekutorů a dohlédnout na ně.

S patnácti poslanci jsme vyjednali velkou část našich programových priorit a k tomu pět ministerských křesel. Je to dobrá dohoda a maximum možného.
Jan Chvojka

Politolog Josef Mlejnek ale návrh vládního prohlášení vidí jako velmi široký, protože ho vytvořily programově odlišné strany. „Je to velmi výstižný seznam problémů, kterým Česká republika čelí. Ale pokud jde o jejich řešení, je dost nekonkrétní,“ upozorňuje.

Z dokumentu je prý rovněž patrné, že jeho hlavním autorem je hnutí ANO jako silnější z partnerů. „Jsou tam samozřejmě úlitby ČSSD, ale program sociálnědemokratické vlády by vypadal jinak,“ dodává.

Kosmetické změny, nebo nebezpečí?

Podle analytičky Českého rozhlasu Jany Klímové je návrh v hospodářské části prakticky totožný s prohlášením současné Babišovy vlády. „Vypadlo usilování o vyrovnaný rozpočet, ale v preambuli a ve strategických cílech je to zmíněno,“ uvádí.

Čtěte takéRozdělení křesel i pojistky ČSSD. Jak vypadá koaliční smlouva nově vznikající vlády Andreje Babiše?

Z daňových změn zmiňovaných poslancem Janem Volným (ANO) je ale podle Klímové v dokumentu jen zrušení superhrubé mzdy, což ve svém prohlášení měla už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Zaměstnancům by se měla o procento snížit daň, zjednodušit formuláře a chystají se úpravy DPH,“ přidává další body programu.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula oceňuje slib investic do vzdělávání, odmítnutí privatizace veřejných služeb, zavedení karenční doby nebo zálohového výživného. Odbory ale mají problém s důchodovou reformou: „Oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu považujeme za extrémně nebezpečné,“ varuje.

Čtěte takéJaké sliby chystá vláda ANO s ČSSD opřená o komunisty? Projděte si její programové prohlášení

Naopak hlavní ekonom společnosti CYRRUS Lukáš Kovanda to považuje jen za kosmetickou změnu a obává se, že vláda bude příliš utrácet. „I v letech prosperity se rozpočtují deficitní veřejné finance, a to je velmi špatně,“ hodnotí.

„Programové prohlášení je vždy snůškou cukrových slibů a růžové budoucnosti. Neříká se tam, kde se vezmou peníze na zvyšování učitelských platů. A nedomýšlí se ta rovina, že když se bude přidávat učitelům, budou se dorovnání domáhat i další státní zaměstnanci,“ upozorňuje Kovanda.

Hosté speciálu:
Josef Mlejnek, politolog z FSV UK
Jan Chvojka, předseda poslaneckého klubu ČSSD
Jan Volný, poslanec a místopředseda ANO
Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM
Jana Klímová, analytička Českého rozhlasu
Josef Středula, předseda ČMKOS
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti CYRRUS
Jan Sůra, redaktor webu Zdopravy.cz

Jako velmi ambiciózní vidí redaktor webu Zdopravy.cz Jan Sůra vládní plán zprovoznit 210 km dálnic, z toho 110 km nově postavených, do roku 2021: „Nejsou vykoupeny pozemky a chybějí stavební povolení. Ale v posledních čtyřech letech se posunula příprava staveb,“ připouští.

Za populistický krok pak považuje plán na snížení jízdného pro studenty a seniory. „Už teď mají České dráhy nedostatek vlaků a musí vytahovat starší a nepříliš vhodné soupravy, protože zájem o železnici roste. Jsem zvědav, čím budou dopravci ty lidi vozit,“ dodává Sůra.

Kompromis s KSČM

Menšinová vláda bude potřebovat podporu komunistů, kteří ale kritizují posilování zahraničních misí. „Je to od nich určité napínání svalů, aby bylo vidět, že něco dokáží prosadit. Jejich hlavním bodem je totiž opuštění NATO, což ale nehrozí,“ říká Vladimír Bartovic z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.

Podle Mlejnka si komunisté téma misí vybrali proto, že na něm můžou ukázat odlišný postoj, ale zároveň umožňuje kompromisní řešení. „Výsledkem může být, že půlka misí se navýší a půlka ne – a komunisté budou spokojeni,“ dodává.

autoři: Jan Bumba , ert
Spustit audio

Související