Vítězství díky kritice do vlastních řad

20. září 2004

Konají-li se u našich jižních sousedů - v Rakousku - v některé spolkové zemi parlamentní volby, bývají jejich výsledky bez ohledu na konkrétní procenta, jaká při nich získají kandidující strany, předmětem různých, někdy i diametrálně odlišných, interpretací. Souvisí to s tím, že rakouské regionální volby většinou potvrdí pozici dosavadních vládních stran a jejich menší ztráty anebo naopak zisky mohou být politickými interprety lehce označeny jako důsledky výkyvů u volební účasti.

K výraznějším politickým otřesům ale dochází v rakouských regionech pouze výjimečně. Od roku 1945 se stalo pouze třikrát, že by se musela dosavadní hlavní vládní strana po volbách spokojit s druhou příčkou. V zásadě neměnné je také rozložení politických sil v devíti rakouských spolkových zemích a stále platí, že tři jsou pod kontrolou sociálních demokratů, zatímco ve zbývajících šesti dominují lidovci.

V podobném duchu dopadly i nedělní regionální volby v nejzápadnější rakouské spolkové zemi, ve Vorarlbersku. Konzervativní lidovci kancléře Wolfganga Schüssela dosáhli v jedné ze svých tradičních bašt nejenom přesvědčivé vítězství, ale s 55 procenty získaných hlasů se jim dokonce podařilo získat zpět absolutní většinu, kterou kdysi ztratili. Překvapivý přírůstek pro konzervativce byl sice částečně ovlivněn nižší volební účastí, neboť poprvé nebyla účast v zemských volbách povinná. Přesto ale politické klima před volbami místním lidovcům přálo a dávno před zahájením kampaně bylo jasné, že i v případě nepříznivého průběhu se budou přinejmenším dotýkat magické 50procentní hranice.

Jakkoli mají právě regionální volby svá specifika a probíhají podle vlastních zákonitostí, výsledky z Vorarlberska v podstatě potvrdily trendy, které se v Rakousku opakují několik posledních měsíců. Stojí-li v čele nejsilnější vládní strany populární a všeobecně uznávaný zemský hejtman, jako v případě Vorarlberska lidovec Herbert Sausgruber, dokáže jeho popularita vytáhnout mateřskou stranu na výsluní i v případě, že v očích voličů provádí nepopulární reformy. Za druhé se znovu opakoval hluboký propad strany Svobodných. Podobně jako při volbách v jiných spolkových zemích, ztratila i tentokrát víc jak polovinu svých bývalých voličů, a to i přesto, že vorarlberští Svobodní byli v minulosti imunní vůči Haiderovskému populismu, který ochotně převzaly ostatní zemské organizace.

K vítězům zcela jistě patří i sociální demokraté, kteří si oproti roku 1999 lehce polepšili i když se jim se ziskem necelých 17 procent opět nepodařilo překročit dvacetiprocentní hranici. Znovu tak potvrdili, že jsou v rámci rakouské sociální demokracie její nejslabší regionální odnoží. Poslední stranou, která se dostala do parlamentu, jsou Zelení, kteří si oproti roku 1999 polepšili o čtyři procenta.

Za úspěchem lidovců ve Vorarlbersku stojí ale i další významný faktor, který ovlivňuje politiku ve většině rakouských spolkových zemích, a tím je sázka na antivídeňský reflex, jenž je široce zakotvený v rakouské společnosti. V zásadě přitom platí, že čím vzdálenější je daná spolková země od Vídně, tím více se daří mobilizovat místní voliče kritikou ústřední vlády, celorakouského politického etstablishmentu, anebo vídeňské byrokracie.

Pro Vorarlbersko to platí tím spíš, že je spolkovou zemí, která je od Vídně nejvíce vzdálená a mnozí její obyvatelé mají nejenom pokud jde o nářečí, ale i mentalitu podstatně blíže k sousednímu Švýcarsku, než třeba k nejvýchodnějšímu cípu Rakouska. Po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 obyvatelé Vorarlberska dokonce usilovali o připojení ke Švýcarské konfederaci, což nakonec ztroskotalo na nesouhlasu švýcarských frankofonních kantonů obávajících se tehdy přílišné dominance ze strany německy mluvících částí země.

Odpor proti Vídni je v některých spolkových zemích dokonce tak silný, že předáci místních politických stran nesou velmi nelibě, když je v rámci volební kampaně přijede podpořit někdo z Vídně. Nejinak tomu bylo v minulých týdnech ve Vorarlbersku, kde se lidovecký zemský hejtman Herbert Sausgruber dokonce nechal slyšet, že směrodatné pro výsledek jeho strany bude, do jaké míry se jeho týmu podaří ubránit se předvolební pomoci a fyzické přítomnosti vídeňské lidovecké prominence v čele se spolkovým kancléřem Wolfgangem Schüsselem.

Šéf rakouské vlády nakonec skutečně na západě Rakouska neabsolvoval ani jedno veřejné vystoupení. Po oznámení volebních výsledků svému stranickému kolegovi formálně gratuloval, aniž by jeho úspěch nějak výrazněji komentoval. Lze předpokládat, že hejtmana Sausgruber to při pohledu na pohodlnou absolutní většinu, kterou bude jeho strana po dobu příštích pěti let ve Vorarlbersku disponovat, ani příliš nemrzelo.

autor: rsc
Spustit audio