Víte, že je Vidovdan?

Když pak Miloševič, který se vzpamatoval z prožitého šoku nastupoval v Tuzle do vrtulníku, který je měl přepravit do Nizozemska, otočil se ještě k ozbrojenému doprovodu a sklíčeně s údajně vyčítavým tónem položil otázku: "Víte vůbec, že je dnes Vidovdan?"

Srbští policisté to tehdy určitě věděli. 28. červen, na který podle srbského kalendáře připadá Den svatého Víta znamenal mnohé klíčové momenty v jejich historii, a to i v té moderní.

Začněme ale od počátku. 28. června roku 1389 byla tureckými vojsky poražena v Kosovu srbská armáda. Toto datum od té doby považují Srbové za svou národní tragédii. Přesně o 600 let později tam šéf srbských komunistů Slobodan Miloševič pronesl u příležitosti výročí projev. Milionu shromážděných Srbů slovy: "Nikdo už nebude bít náš národ" slíbil podporu a to i ozbrojenou ve sporech s kosovskými Albánci. Právě tehdy začalo období represí, které nakonec skončilo ozbrojeným střetem mezi albánskou guerillou a srbskými policejními jednotkami, vzájemným vyháněním a vražděním civilistů. A nakonec i tím, že po bombardování Jugoslávie letectvem NATO Srbové Kosovo ztratili, i když je podle rezoluce OSN na papíře stále součástí jejich země.

Kosovo je mezinárodním protektorátem, Srbové, kteří tam zůstali jsou většinou nástrojem a obětí politických hrátek mezi Bělehradem a kosovskými Albánci. Po své zemi se nemohou bez ochrany mezinárodních jednotek bezpečně pohybovat.

No a když do Kosova dorazí nějaký představitel z vlastního Srbska, většinou ho čekají kamení a vejce. Už to zažil během návštěvy srbský prezident Boris Tadič. Naposledy včera pak ministr zahraničí soustátí Srbsko Černá hora Vuk Draškovič. Do Kosova přijel spolu s patriarchou Srbské pravoslavné církve Pavlem a ministrem kultury mimo jiné oslavit s tamními Srby zmíněný Vidovdan a převzít literární cenu. To Albánci považovali za provokaci a zasypali v Prištině jejich konvoj obvyklou dávkou vajec a kamení, kterou zastavil až zásah mezinárodní policie.

Vidovdan se bude v Kosovu připomínán i dnes, tentokrát v souvislosti s výročím Miloševičova vydání do Haagu. V severní části Kosovské Mitrovice je s velkými obavami očekáváno shromáždění tamních Srbů na podporu muže, kterého dodnes považují za svého ochránce. Ač je nám to možná těžko pochopitelné, plakáty s portrétem Miloševiče, odpovědného za Srby většinou prohraných válek v bývalé Jugoslávii zaplavily mitrovické ulice. Organizátoři mítinku tvrdí, že si pochopitelně budou připomínat i výročí porážky kosovské bitvy a porážky od Turků, nicméně že hlavním motivem je výročí cituji: "nelidského" předání Miloševiče do Haagu. Doufejme, že tentokrát demonstrace proběhnou klidně, nebo na ně nepřijde dost lidí. I mezi Srby se totiž objevil názor, že spojování Miloševičova vydání s bitvou na Kosovu je znevážením svátku svatého Víta.

Mimochodem ten se stal osudným i nám. Vzpomeňme si na Švejka a větu paní Millerové "tak nám zabili Ferdinanda." Následník rakouského trůnu František Ferdinand byl údajně varován, aby do bosenského Sarajeva nejezdil na Vidovdan. Nedal si ale říci a výsledek byl tragický. 28. června 1914 byl zabit spolu s manželkou srbským teroristou Gavrilem Principem. O měsíc později vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, do níž se postupně zapojila celá Evropa. Byla to 4 roky trvající první světová válka, která si vyžádala miliony lidských obětí.