Visegrád nezabíjejme, ale musíme být opatrní na nálepku Orbánových poskoků, obává se Prouza
V Praze se koná schůzka premiérů Visegrádské skupiny (V4). Předseda české vlády hostí zástupce Slovenska, Polska, Maďarska i zástupce západního Balkánu. Měla by Praha prohlubovat spojení se jmenovanými státy, když některé z nich mají problémy s Evropskou komisí kvůli dodržování základních evropských hodnot?
Čtěte také
„Ano, je to region pro nás bezprostřední, jsou to naši první přirození partneři. Nemusíme s nimi souhlasit ve všem, ale jsou to státy, kde máme šanci máme najít pochopení,“ říká v pořadu Pro a proti státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.
Prý není příznivkyní rozdělování. „Řešit s kým ano, a s kým ne. Já se spíš snažím soustředit na to, s kým ano. Pro mě je přirozené podívat se, jak s pozicemi u každé konkrétní věci je na tom právě V4... Tyto státy mají i velmi podobné historické dědictví jako my. Je tak pravděpodobné, že nám budou rozumět.“
Diskuze jestli V4 ano, či ne pro mě vůbec není otázka. Pro ostatní členské státy Unie je naprosto přirozené, že se sdružují v regionálních nebo jiných skupinách. Důvod je jednoduchý: hlasovací procedura o evropské legislativě, která většinou vyžaduje více než jeden nebo i čtyři státy. Naopak − Visegrádská čtyřka se musí emancipovat. Být spolu a dívat se, koho ještě připojit a tak posílit koalici.
Milena Hrdinková
Úřednice věří, že se v posledních letech, a zejména na úrovni premiérů, ukázalo, že V4 si rozumí. „Můžeme na to mít různé názory, ale některé věci se nám prosadit povedlo. Tradičními příklady jsou migrace nebo pozornost našemu regionu v oblasti nové institucionální změny a nové Evropské komise.“
„Kdykoliv se setkávám s velvyslanci evropských států, tak většinou první věc, kterou mi řeknou je, že obavy o demokratický režim České republiky nemají. Evropská řízení, která se týkají Polska a Maďarska jsou v běhu a myslím, že mnoho věcí musí být ještě vysvětleno. Uvidíme, jak to dopadne,“ upozorňuje Milena Hrdinková.
Slováci hledají partnery i jinde...
Čtěte také
„Spolupráce s V4 pro nás není výhodná. Táhne nás dolů. Znemožňuje nám prosazovat, co doopravdy potřebujeme prosadit,“ tvrdí bývalý tajemník pro Evropské záležitosti a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Připomíná, že konec migračních kvót je „3,5 roků mrtvý kůň“. Také zablokování Franze Timmermanse na pozici předsedy Evropské komise nepovažuje za výhru. „Nová šéfka komise Ursula von der Leyenová bude ještě možná výrazně tvrdší vůči V4, než by byl Timmermans.“
Věci fungují ve chvíli, kdy iniciativa nevychází od V4 +. Je to česká iniciativa, ke které dokáže doskládat další partnery. Pak máme mnohem větší šanci na úspěch než když do toho jdeme se značkou V4 a hledáme někoho, kdo se připojí. Řada zemí je schopná souhlasit s věcným obsahem, ale nechtějí vypadat, že podporují Visegrád, zejména kvůli Polsku a Maďarsku.
Tomáš Prouza
Bývalý tajemník chválí pozici Slovenska. „To ústy své politické reprezentace opakovaně říká, že jeho zájmem je fungující EU a eurozóna. Visegrád je dobrý doplněk, ale není to rozhodně slovenský národní zájem. Tady se chovají velmi rozumně a vědí, že si partnery musí hledat jinde než ve Varšavě a Budapešti.“
„Určitě nemá smysl V4 zabít jako takovou. Ale musíme být opatrní a nemít nálepku Orbánových poskoků a toho se bojím. To, že ten, kdo táhne V4 dopředu, je Orbán, nám bude jednou ubližovat,“ soudí Tomáš Prouza.
Víc si poslechněte v audiozáznamu Pro a Proti Veroniky Sedláčkové.
Související
-
Luboš Palata: Změnit se musí Visegrád, nikoli postoj Bruselu
Mohlo by se zdát vplouvaly vztahy mezi Visegrádskou čtyřkou a Bruselem do klidných vod. Jak se zatím vyvíjí vztahy s novou šéfkou Evropské komise?
-
Visegrád přeceňujeme. Členství v něm nám teď spíš škodí, věří poslankyně Langšádlová (TOP 09)
Má visegrádská čtyřka v rámci Evropské unie tak silné slovo, aby dokázala realizovat své záměry? A prospívá Česku členství v této alianci?
-
Historik: Visegrád je jen účelová věc, každý si jede na...
Střední Evropa. Jde o pojem, který má konkrétní obsah? Patříme do střední nebo východní Evropy? Nebo jsme prostě jenom Evropa, jak říká politolog Jacques Rupnik?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.