Viry sinic vylepšily fotosyntézu
Za atmosféru s vysokým obsahem kyslíku zřejmě nevděčíme jen prvním fotosyntetizujícím sinicím a řasám, ale také jejich virům.
Některé viry ze skupiny cyanofágů, které napadají sinice, mají své vlastní geny fotosyntézy. Jejich účelem je udržet sinici naživu během infekce, která může většinu buněčných funkcí vyřadit z provozu. Podle nové studie se ale zdá, že cyanofágy toho dokážou daleko více. Izraelští vědci analyzovali DNA několika druhů cyanofágů během Global Ocean Sampling Expedition a objevili sedm nových virových genů, které kódují komplex proteinů označovaný jako fotosystém I.
Proteiny mají unikátní tvar i vlastnosti. Fotosystém I za normálních okolností přebírá elektrony, které vznikají v průběhu fotosyntézy. Naproti tomu virový fotosystém I dokáže "posbírat" nejen elektrony z fotosyntetických center, ale také z jiných buněčných proteinů. Tím, že může využívat elektrony ze všech dostupných zdrojů, zvyšuje efektivitu celé fotosyntézy.
Podle článku na stránkách New Scientist tento objev naznačuje, že cyanofágy hrály a stále hrají velmi důležitou roli v globální produkci kyslíku. Jejich hostitelé - sinice - vyrábějí asi polovinu veškerého kyslíku a přibližně 10 % z nich je infikováno cyanofágy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
