Víc peněz dostávají nákladnější, ne užitečnější obory. Vina je na straně vysokých škol, míní ekonom Münich
Akademičtí pracovníci v humanitních oborech jsou dlouhodobě placeni mnohem hůř než akademici z přírodních věd. Mzdy vyučujících na vysokých školách jsou tak často pod celorepublikovým průměrem. Dokáže úterní protest vyhlášený na vysokých školách situaci změnit?
Podle Daniela Münicha, který je výkonným ředitelem akademického think-tanku při centru CERGE-EI, nedělá chybu stát, tedy konkrétně ministerstvo školství. Přiznává však, že nedostatek financí na vysokých školách je i politický problém.
Školy by měly sledovat úrovně platů na různých fakultách a měly by mít nějakou sjednocující politiku.
Daniel Münich
„Je to volba veřejnosti, že vysoké školství není prioritou, byť vlády většinou říkají, že prioritou je. Problémem je to, že se asi 30 let nikdo nezabýval tím, zda formulka, skrze kterou ministerstvo rozděluje peníze, tzv. koeficient ekonomické náročnosti, stále platí a odpovídá. Bohužel neplatí,“ vysvětluje Münich.
Zastaralý ministerský systém
Koeficient ekonomické náročnosti určuje, jak je daný obor finančně náročný, například co se týká výbavy nebo pomůcek.
Čtěte také
V současnosti je pro univerzity velký problém dohodnout se mezi sebou, jak se finance rozdělí. Školy tak tento původně ministerský systém koeficientu přejaly, přestože nemusely, a to způsobuje problémy.
Vina je tak podle Münicha především na straně vysokých škol, které mají pravomoci rozdělit si mezi sebe peníze tak, jak uznají za vhodné.
„Školy by měly sledovat úrovně platů na různých fakultách a měly by mít nějakou sjednocující politiku. Ne nutně, aby byly platy všude úplně stejné, ale měly by být mnohem podobnější, než je to například na Karlově univerzitě,“ říká.
Finance podle nákladovosti, ne užitečnosti oboru
Řešení shora, tedy z ministerstva, by však podle Münicha nepřineslo nic dobrého.
Čtěte také
„Na ministerstvu opravdu není intelektuální kapacita a informace o tom, jak se mají společensky užitečně rozdělovat peníze. Problém je, že v ČR ani nemáme školné, což znamená, že ani trh pořádně neurčuje, kterým směrem by vysoké školy měly investovat,“ vysvětluje Münich.
Podle něj se špatný systém rozdělování financí ukazuje i v tom, když chybí lidé v některých licencovaných profesích, jako jsou například pediatři nebo zubaři.
„Finance se rozdělují podle nákladovosti. Nákladovější dostane víc peněz, neznamená to však, že je užitečnější.“
Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková.
Související
-
Akademici se musí podílet na efektivitě univerzit, zdůrazňuje Wildová z ministerstva školství
Akademici plánují na Den učitelů protestovat v devíti českých městech. Vadí jim nízké platy. Plánuje ministerstvo školství situaci řešit?
-
Navýšení platů jen učitelům? Vláda bude myslet i na neučitelské profese, ujišťuje poslanec Klíma
Proč vláda navýší platy jen učitelům, ale ne pedagogickým pracovníkům? Debatují předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček a poslanec Pavel Klíma (TOP 09).
-
Jak zefektivnit české školství? Zavřít malé nekvalitní školy, radí sociolog Prokop
Jak by se dala zlepšit efektivita českého školství? A dá se v něm ušetřit? „Nabízí se reforma řízení školství i reforma samotného obsahu," říká sociolog Daniel Prokop.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.