Většinu novinářů dokáže do deseti let nahradit umělá inteligence, věří redaktor Koubský

Za současnou vlnou zájmu o autorská práva strojově generovaných obrázků či jiných děl stojí aktuální projekt společnosti OpenAI s názvem Dall-e.

Čtěte také

Na cestě za inteligentní umělou inteligencí zatím spíš víme, co nefunguje, uvažuje IT expert Tomáš Mikolov

„Jde o AI systém, který dokáže na základě slovního popisu vytvářet realistické obrázky. Umí se přitom vyrovnávat i s dost složitě formulovanými zadáními, na které dokáže reagovat originálními výtvory,“ popisuje šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

K umělé inteligenci má zatím přístup jen omezená komunita testerů, kteří mohou vytvářet každý měsíc určité množství ilustrací zcela zdarma. „OpenAI říká, že si vlastnická práva k obrázkům ponechává, ale uživatelům dává svolení k jejich používání. A to i ke komerčním účelům,“ vysvětluje Slížek.

AI jako nástroj

Někteří právníci ale s takovým postupem nesouhlasí. „Je podle nich možný i výklad, že používání AI systému je obdobné, jako když uživatel použije k vytvoření fotky nějaký nástroj, třeba digitální foťák. V takovém případě by autorská práva držel ten, kdo do systému zadal slovní instrukce k vytvoření obrázku,“ říká Slížek.

„V tuto chvíli je to určitě na úrovni digitálního foťáku,“ souhlasí Koubský. „Ale za pár let to už vůbec nemusí být pravda. Přeme se o to, jestli nás umělá inteligence nějakým způsobem dožene, ohrozí nás a vyrovná se nám. Ale ukazuje se, že my se s ní budeme muset vypořádat i v té právní rovině.“

Čtěte také

Český rozhlas pokračuje ve výrobě povídek psaných umělou inteligencí

Umělá inteligence totiž s největší pravděpodobností nezůstane jen u tvorby více či méně originálních obrázků. „Tohle je zatím úplný začátek. Myslím si, že to půjde poměrně rychle vpřed. Ve hře jsou videa, texty, software – tedy psaní zdrojového kódu –, pravděpodobně i vytváření počítačových her a v zásadě jakéhokoliv druhu digitálního obsahu,“ domnívá se Koubský a dodává:

„Všechno se dá převést na úlohu. Já například vidím většinu práce novinářů jako plně nahraditelnou činností umělé inteligence, a to do nějakých deseti let.“

Při takovém nasazení umělé inteligence už bude muset vzniknout jasný právní rámec. „Skončí to patrně tím, že se vytvoří z právního hlediska nějaký nový typ subjektu, který není ani osoba jako člověk, ani korporace. Ale právě ten subjekt umělé inteligence. Tohle bude ještě velmi zajímavé,“ předvídá Koubský.

Přetížený systém na pětitisícový příspěvek

Ministerstvo práce a sociálních věcí v pondělí spustilo online formulář pro žádost o jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě. Do formuláře se ale během dne nedalo přihlásit.

„Příčinou bylo přetížení systému pro ověření identity žadatelů, takzvaná identita občana. Kvůli velkému zájmu se klíčový systém tuzemského eGovernmentu potýkal se vstupními požadavky dosahujícími mnohonásobku dosavadních špiček,“ cituje Slížek vysvětlení ministerstva.

Předimenzovaný systém, který by byl většinu doby nevyužitý, by byl nehospodárným plýtváním penězi daňových poplatníků.
Petr Koubský

„Ten zájem se dal očekávat. Když stát začne tímto způsobem rozdávat peníze, tak musí počítat s tím, že zájem bude enormní,“ říká Koubský, ale zároveň přiznává:

„Na druhou stranu předimenzovaný systém, který by byl většinu doby nevyužitý, by byl nehospodárným plýtváním peněz daňových poplatníků.“

Problém z hlediska státní správy je především v tom, že nemůže využít jednoduše škálovatelnou cloudovou infrastrukturu nabízenou například Amazonem, Microsoftem nebo Googlem.

Čtěte také

Příspěvek 5000 korun na dítě neřeší dlouhodobý problém nízkopříjmových skupin, upozorňuje ekonom

„Nejde to z bezpečnostních důvodů. Jak ale pak správně nastavit tu zvladatelnou zátěž? Poctivě říkám, že bych nechtěl být na místě toho, kdo takový systém balancuje,“ zastává se správců informačního systému Koubský.

Servery přitom nezvládly nápor přibližně sedmdesáti tisíc přihlášení a žádostí během půl dne. „To ukazuje, že o služby eGovernmentu je u nás natolik malý zájem, že my jako občané nepodrobujeme státní informační systémy příliš velkému zátěžovému testu. Pokud budou služby státu zajímavější a atraktivnější, nezbyde, než infrastrukturu posílit. Pak sedmdesát tisíc žádostí nebude výjimečná špička, ale běžný denní provoz,“ uzavírá Petr Koubský, redaktor Deníku N.

Poslechněte si celou debatu Davida Slížka s Petrem Koubským. Dozvíte se také, že společnost Meta testuje koncové šifrování zpráv v Messengeru, nebo to, jakým způsobem budou velké společnosti jako Google či Facebook platit vydavatelským domům za sdílení jejich obsahu.