Veto volbám v Hongkongu

Posledním důkazem toho, že přizpůsobit se musí Hongkong Pekingu, je rozhodnutí čínského parlamentu z počátku tohoto týdne. Ten rozhodl, že v letech 2007 a 2008, tedy v prvních možných termínech vyplývajících z takzvaného základního zákona, se nebudou konat ani přímé volby správce Hongkongu, ani volby celého tamního zastupitelského sboru. Správce bude i nadále jmenovat Peking a obyvatelé Hongkongu budou volit jen polovinu poslanců svého parlamentu.

Jedna země tak bude i nadále zcela kontrolovat dva systémy, jak výstižně celou situaci popsal jeden z prodemokratických politiků v Hongkongu. Pokračování současného stavu Pekingu zcela vyhovuje. Jistotu, že se mu vývoj v Hongkongu nevymkne z rukou, může Čína čerpat z dalších ustanovení základního zákona upravujícího fungování této zvláštní oblasti. Zatímco zákony navržené vládou potřebují ke schválení nadpoloviční většinu poslanců, v případě zákonodárných iniciativ samotných poslanců je vyžadována většina dvoutřetinová.

Jak už bylo řečeno, přímo volení poslanci tvoří pouze polovinu zákonodárného sboru. Druhá polovina 60-ti členného tělesa je složena ze zástupců profesních organizací a zájmových skupin. Ti, stejně jako část přímo volených poslanců, kteří reprezentují propekingské strany, jsou zárukou spolehlivé nadpoloviční většiny při všech důležitých hlasováních. Zdálo by se, že Peking disponuje téměř dokonalými nástroji, jak podvázat politickou autonomii Hongkongu a současně navenek zachovat její zdání.

Kdyby to ovšem byly nástroje tak dokonalé, pak by Peking nemusel s velkým předstihem vylučovat přímé volby příštího správce Hongkongu i celého tamního zákonodárného sboru. Jestliže tak činí, má k tomu své dobré důvody: Prvním z nich je blížící se první výročí mohutných demonstrací. Při nich loni v létě na půl milionů obyvatel Hongkongu protestovalo proti záměru vlády zavést takzvaný bezpečnostní zákon fakticky omezující řadu občanských svobod. Vláda nakonec od zákona upustila.

Druhým důvodem, který se částečně kryje s důvodem prvním, je to, že v září se budou v Hongkongu konat volby do poloviny tamního zákonodárného sboru. Peking chce dát před volbami najevo, že má situaci pevně pod kontrolou. Zjevně očekává, že se mu podaří snížit očekávaný předvolební náboj připomínkových akcí loňských demonstrací. Zdaleka však není zaručeno, že je tento kalkul správný a že výsledkem hlasitého varování z Pekingu bude posílení pozic provládních stran v Hongkongu.

Podle průzkumů veřejného mínění podporuje přímé volby správce Hongkongu i celého zákonodárného sboru bezpečně nadpoloviční většina voličů. Tento fakt by tedy v zářijových - stále ještě početně omezených volbách do parlamentu - měl nahrávat prodemokratickým politikům. Pokud by volby skončily pro demokratický tábor ziskem mandátů, jež by se blížil horní možné hranici, pak by Peking tuto skutečnost zřejmě nemohl úplně ignorovat.

Vláda Hongkongu by v některých případech mohla v parlamentu narazit. Stalo by se tak tehdy, pokud by spolu s volenou polovinou poslanců proti vládním návrhům zákonů hlasovali i někteří zástupci profesních a zájmových organizací. Případný výrazný volební úspěch demokratů by byl ale především fackou aroganci centrální vlády v Pekingu. Právě její přístup k Hongkongu dokazuje, že čistě ekonomické reformy povahu čínského komunistického režimu příliš nezměnily.