Vesmírná expanze: Jak vypadal velký třesk, proč není slunce průhledné a jaký je další osud vesmíru

1. říjen 2016

Na Moravském náměstí v Brně se tento týden mluvilo o vesmíru. Dorazila tam roadshow Českého rozhlasu Plus a na otázky o výzkumu černých děr, o kvasarech, planetkách a (bývalé) planetě Pluto odpovídal astrofyzik Petr Kulhánek.

„Jestliže půjdete někdy v noci a podíváte se na oblohu, tak je jasné, že tam jsou cizí světy, které jsou pro každého tajemné, proto se snažíme o nich něco zjistit a astronomie je populární," vysvětluje na úvod Kulhánek, proč se lidé o vesmíru chtějí dozvědět něco více.

Velký třesk

„My zatím nevíme, co se na počátku dělo, my víme jen, že vesmír expanduje, a to docela razantním způsobem. V tuto chvíli zrychlenou expanzí," pokračuje Kulhánek.


Poprvé jsme se o expanzi vesmíru dozvěděli už v roce 1929, kdy Edwin Hubble na observatoři v Mount Wilson pozoroval právě expanzi vesmíru a zjistil, že vesmír není statický, což bylo nové. Do té doby si lidé mysleli, že vesmír je neměnný a že je takový, jaký ho pozorujeme neustále. astrofyzik Petr Kulhánek

„Dříve musel být vesmír hustší, teplejší a musel mít nějaký horký počátek, a ten právě nazýváme velký třesk. Je to v podstatě prvních čtyři sta tisíc roků, kdy vesmír byl v plazmatickém skupenství, což znamená, že atomy nebyly tak, jak je známe dnes, neměly jádra a atomární obaly, které ještě nebyly vyvinuté. Byly tady volné elektrony," vysvětluje Kulhánek.

Elektromagnetické záření

„Vesmír vznikal v prostředí, které je zcela neprůhledné pro elektromagnetický signál," pokračuje Kulhánek a dodává: „Jestliže letí elektromagnetické záření a potká volný elektron, tak ho rozkmitá, a ten volný elektron převezme energii tohoto záření, a tím pádem to záření nemůže procházet dál."

„Můžeme si to i vyzkoušet. Když se podíváme na slunce, tak je pro nás neprůhledné. To je také plazmatická koule," říká Kulhánek. „Na konci těch čtyř set tisíc let vesmír ochladl zhruba na několik tisíc stupňů Celsia. To už byly podmínky, kdy se mohly konečně vytvořit atomární obaly. Elektrony se staly součástí atomů a v tuto chvíli to elektromagnetické záření začlo tím prostředí volně procházet," pokračuje Kulhánek.

„To je okamžik, kdy se uvolnilo od té pralátky a toto uvolněné záření, které tenkrát bylo světlo, pozorujeme až dodnes, říkáme mu reliktní záření. Je to záření, které je dneska v mikrovlnnách," říká Kulhánek.

„Vesmír expanduje, a to elektromagnetické záření se protahuje spolu s expanzí vesmíru. A to je největší důkaz toho, že tady byl velký třesk. V tom mikrovlnném signálu se díváme na samotný konec velkého třesku a vidíme, jak skončil," uzavírá Kulhánek.

Co když vesmíru „dojde dech", a nebude už dál moci expandovat? Poslechněte si celý pořad Leonardo Plus.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio