Vesmír stále mlčí. Největší pátrání po mimozemských civilizacích zůstává neúspěšné

Astronomové tři roky prohledávali 1 327 hvězd a jejich planetárních soustav ve vzdálenosti 160 světelných let od naší planety. Používali k tomu teleskopy Green Bank v Západní Virginii a Parkesův teleskop v Austrálii. Nenarazili však na žádné vysílání, které by svědčilo o mimozemšťanech. Žádné rádiové či optické signály nezachytili.

Proč se mimozemšťané vyhýbají kontaktu se Zemí? Pozorují nás jako zvířata v ZOO, zamýšlí se vědec

• Upravit
• Smazat

V Paříži proběhla konference, na které výzkumníci hledali odpověď na otázku, proč se lidstvu doposud nepodařilo navázat spojení s mimozemskými civilizacemi. Pokouší se o to přitom již od 60. let.

Jediným zjištěním tak bylo, že při současné záplavě mobilních telefonů a družic na orbitě produkuje lidstvo daleko více „hluku“ než v minulosti. Projekt Breakthrough Listen nicméně pokračuje. Má ambiciózní cíl prozkoumat milion blízkých hvězd, ale také galaktickou rovinu Mléčné dráhy a v hledáčku bude i stovka sousedních galaxií.

Obří rozsah projektu dává vědcům naději do budoucna. V týmu stále ještě mnozí věří, že narazí na technopodpisy civilizací, tedy mohutné elektromagnetické signály, které by bylo možné jasně odlišit od přirozeného záření hvězd či jiných vesmírných objektů.

Dvě obyvatelné planety

Vědci v rámci projektu ověřovali miliardy frekvencí a filtrovali všechny signály, které nepřicházely ze Země. Touto cestou vyselektovali nakonec jen hrstku atypických signálů, i ty ale měly nakonec velmi prozaické vysvětlení.

Mimozemské signály můžou ohrozit lidstvo. Zničme je bez přečtení, radí specialisté

• Upravit
• Smazat

Signály mimozemských civilizací by mohly zcela zničit život na planetě Zemi, varovali vědci ve studii zveřejněné tento týden.

Zájem expertů vzbudila především Teegardenova hvězda, vzdálená od Země 12,5 světelného roku. Je mnohem menší a také chladnější než naše Slunce. Nová zjištění nicméně ukazují, že v její blízkosti obíhají dvě planety se skalnatým povrchem. Nacházejí se v takzvané obyvatelné zóně hvězdy, na jejich povrchu by tak mohly být podmínky příhodné pro život.

Vědci tyto planety samozřejmě nemohli pozorovat přímo, ale popsali je na základě spektrálních změn při oběhu Teegardenovy hvězdy. Tu obíhají za pět, re​​​spektive jedenáct dní. Na bližší oběžnici panuje zhruba dvacetistupňová teplota. „Je tedy možné, že jde o obyvatelný objekt, který by mohl mít vlastní atmosféru,“ napsali badatelé v magazínu Astronomy and Astrophysics.

Teegardenova hvězda je čtyřiadvacátá nejbližší ke Slunci a je jedním z hlavních kandidátů na průzkum nástupcem Hubbleova teleskopu. Vesmírný teleskop Jamese Webba by měl být spuštěn do provozu v roce 2021, dodávají vědci.