Veronika Lefrancois: Rozvody po italsku

15. prosinec 2020

Ve slavné filmové komedii Rozvod po italsku to vypadá, že manželské rozchody v Itálii rozhodně nebyly jednoduchou záležitostí. Tedy alespoň ne začátkem 60. let, kdy byl film natočen.

Aby se baron Cefalu zosobněný Marcellem Mastroiannim, zbavil své manželky, a mohl se znovu oženit, musí se nakonec uchýlit k vraždě. 

Čtěte také

Rozvody byly v Itálii uzákoněny až v prosinci roku 1970, takže tento měsíc je tomu přesně 50 let, kdy se už mezi sebou nepohodlní manželé a manželky nemusí vraždit.

Ačkoliv rozluku manželského svazku vnesl do italského zákonodárství už Napoleon, během okupace Itálie začátkem 19. století, až do 70. let byly rozvody nesmírně komplikované a spíše výjimečné.

Schvalování zákona o rozvodu doprovázely tehdy nekonečné polemiky a boje. Katolické proudy ve společnosti tehdy byly velmi silné a svazek manželský byl značnou částí veřejnosti považován za svatý, a proto nezrušitelný. Vášnivé debaty v parlamentu dokonce v létě 70. roku vedly k pádu tehdejší vlády.

Úpadek významu tradiční rodiny

Modernizace společnosti však vytvořila nové kulturní modely a nový způsob myšlení i ve spojení s manželstvím. Zákon o rozvodu byl nakonec vládou přijat, ačkoliv si jeho odpůrci vymínili jeho následné schválení v celostátním referendu. Itálie přišla s touto reformou jako jedna z posledních zemí na světě. 

Krom toho rozvod po italsku obsahoval jednu zvláštní podmínku: než mohl být oficiálně schválen, muselo mu předcházet pětileté období manželské rozluky.

Čtěte také

Je pravda, že během let od přijetí zákona se tato lhůta postupně zkrátila – nejprve na tři roky a později na jeden. V některých případech, pokud dvojice nemá děti, dnes stačí, když rozluka trvá jen 6 měsíců. Ale toto právní omezení přece jen značně komplikuje a často prodlužuje celý proces. To je také možná důvod, proč se v současné době Italové do manželství nehrnou. 

Statistiky ukazují, že Itálie patří k evropským zemím, kde se lidé berou nejméně. Z toho logicky vyplývá, že na počet obyvatel je tu i méně rozvodů. 

Nicméně – když už manželský svazek uzavřou, nevydrží v něm obyvatelé Apeninského poloostrova o mnoho déle než občané České republiky. V obou zemích se úhrnná rozvodovost pohybuje mírně pod 50 procenty, nebo-li téměř polovina manželství se rozpadá.

Čtěte také

Přes silné katolické tradice tedy Itálie za poslední půlstoletí prošla nemalou společenskou transformací. V současnosti se Italové mohou nejen snáze rozvádět, ale je jim dokonce umožněno uzavírat civilní svazky mezi osobami stejného pohlaví.

Přijetí zákona o rozvodu je dnes všeobecně považováno za jeden z nejvýznamnějších momentů italské novodobé historie. Představuje zlom ve vývoji společnosti dlouho ovládané církevními autoritami a začátek procesu zesvětštění Itálie. Většina sdělovacích prostředků připomněla toto výročí jako důležitý krok k modernizaci země. 

Ale nebyla by to Itálie, kdyby se v některých konzervativních médiích neozvaly hlasy, že jde vlastně o smutné jubileum. A že úpadek významu tradiční rodiny rozhodně není třeba slavit.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio