Verdikt vědců: roušky jsou potřeba. Infekční částice zachytávají u zdroje, potvrzuje expert Ždímal

18. leden 2021

Mezinárodní studie potvrdila, že nošení roušek na veřejnosti snižuje reprodukční číslo pod hodnotu 1. „Když jde o komunitní ochranu – moje rouška chrání vás, vaše rouška chrání mě – tak téměř cokoli, co zakrývá výstup z nosu a úst, funguje velmi dobře, protože zachytává ty částice u zdroje,“ vysvětluje Vladimír Ždímal, vedoucí oddělení chemie a fyziky aerosolů z Ústavu chemických procesů Akademie věd. Právě jeho tým se do studie vedle dalších odborníků zapojil.

Ždímal připomíná, že lidská řeč je dnes považována za dominantní cestu přenosu infekce. Když mluvíme střední hlasitostí, produkujeme totiž až pětatřicetkrát víc kapének než při běžném dýchání.

Čtěte také

Jeho tým je do studie zapojený už od loňského března a testuje účinnost textilních roušek a respirátorů. Vedle speciálních látek české vědce zajímala také účinnost materiálů pro improvizované roušky, jako jsou například kapesníky, trička, šály nebo šátky. Zjišťovali především to, jak nás ochranný prostředek chrání při nádechu.

Jejich metoda je přitom tak obecná, že ji lze použít prakticky na cokoli, říká Ždímal s tím, že na jeho oddělení bylo od jara prověřeno 250 materiálů pro výrobu roušek a 80 typů respirátorů.

„Aparaturu jsme postavili v roce 2006 na jinou aplikaci. Nicméně během let jsme ji upravili na testování filtračních materiálů. A posledních deset let jsme na tom testovali právě účinnost filtračních materiálů vůči aerosolovým částicím pro mnoho firem. A je jedno, jestli je to bakterie, nebo virus,“ dodává.

Více vysvětlí Andrea Skalická v audiozáznamu.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.