Velryby zvládají multitasking

20. prosinec 2012
Monitor

Večeři za doprovodu hudby nemají v oblibě jen lidé, ale také kytovci keporkakové. Nová studie dokázala, že si zpívají i během krmení.

Keporkakové (Megaptera novaeangliae) jsou známí svými dlouhými písněmi, kvůli kterým dostali přezdívku zpívající velryby. Tradiční názor říká, že písně doprovázejí námluvy. Současné studie ale dokládají, že keporkakové zpívají i během migrace a mimo oblasti, do kterých se připlouvají pářit. Nejnověji vědci zjistili, že zpívající velryby svou hudbou doprovázejí i tak všední záležitost, jakou je krmení. Pomocí přísavek připevnili na kůži deseti keporkaků senzory, které zaznamenávaly zvuky i údaje o pohybu velryby. Pomocí nich pak mohli sledovat, jak se zvířata chovají ve vodách kolem západního Antarktického poloostrova, kam se keporkakové připlouvají nakrmit drobnými korýši krillem.

Mezi nahrávkami zvuků, které vědci získali, jsou i písně podobné těm, jaké velryby vyluzují během páření. Naznačuje to, že k páření může docházet i mimo tradiční místa, která se nacházejí v daleko teplejších vodách. Maximální délka písní se blížila jedné hodině. Pozoruhodné je také to, že keporkakové zpívali i ve chvílích, kdy se za potravou potápěli do více než stometrových hloubek. Potvrdili tak, že bravurně ovládají multitasking. Provádět dvě činnosti najednou – v tomto případě žrát a zpívat – jim nečiní žádný problém.

Zdroj: PLoS ONE

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.