Vědci zažehnali alergickou bouři

Anafylaktický šok se může dostavit u vysoce vnímavých alergiků například po podání některých léků, nebo i po bodnutí včelou. Projevuje se těžkými otoky, zrychleným tepem, poruchami dýchání, nevolností. Jednu z nejváženějších komplikací představuje prudký pokles krevního tlaku vyvolaný enormně zvýšenou produkcí oxidu dusnatého. Tento plyn sehrává v lidském těle klíčovou roli v řízení mnoha životně důležitých pochodů. Při anafylaktickém šoku se jeho tvorba vymyká kontrole.

Vydatným producentem oxidu dusnatého jsou buňky, které mají na starosti řízení imunitního systému. Anafylaktický šok je důsledkem "hysterické" imunitní reakce, a proto byly za zdroj nadprodukce oxidu dusnatého považovány především tzv. žírné buňky, jež se podílejí na imunitní obraně. Tým belgických vědců vedených Anje Cauwelsovou z univerzity v Gentu ale vystopoval zdroj záplavy oxidu dusnatého při anafylaktickém šoku do stěn cév. Studie zveřejněná v lékařském časopise Journal of Clinical Investigation tak otevírá nové možnosti boje se závažnými komplikacemi spojenými s anafylaktickým šokem.

Belgičtí vědci vyvolávali anafylaktický šok u laboratorních myší. Zjistili, že se při něm mobilizuje enzym zodpovědný za výrobu oxidu dusnatého ve výstelce cév. Ve srovnání s obdobným enzymem v buňkách imunitního systému je méně výkonný, ale přesto vyrobí dost oxidu dusnatého na to, aby se cévy se pod jeho účinkem razantně rozšířily. Tato reakce úplně stačí ke kritickému poklesu krevního tlaku.
Klíčovou roli enzymu z výstelky cév potvrdil tým Anje Cauwelsové experimentem, při kterém myši dostávaly nejprve lék, který tento enzym účinně blokuje, a pak jim byla podána látka schopná vyvolat anafylaktický šok. Myším zakolísal krevní tlak jen nepatrně a jeho hodnoty se rychle vrátily k normálu. K anafylaktickému šoku jsou imunní i myši, které nedokážou vyrábět v cévách oxid dusnatý, protože mají gen pro příslušný enzym blokován cíleným zásahem do dědičné informace.

V současné době je hlavní zbraní proti anafylaktickém šoku adrenalin, podávaný v injekci. Tento hormon sice rychle zvýší krevní tlak, ale vlastní příčinu anafylaktického šoku neodstraní. Proto vkládají belgičtí vědci velké naděje v léky, které blokují produkci oxidu dusnatého v cévách. Použití stávajících preparátů však komplikuje jejich pomalý účinek. Lék se musí nejprve v těle akumulovat, a proto se hodí nejvýše k prevenci.
"Pacienti alergičtí na penicilin, anestetika nebo latex chirurgických rukavic by mohli dostávat tyto léky před operací," předvídá Anje Cauwelsová v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature. Belgická bioložka se svými spolupracovníky odhalila i molekuly, které při anafylaktickém šoku "pouštějí ze řetězu" enzym produkující oxid dusnatý v cévách a nabízejí se jako alternativní cíl pro léčbu alergické bouře, ohrožující život.