Vědci rozluštili DNA pšenice. Objev může pomoci celiakům i k nasycení lidstva

Deník Times of India píše, že studie přispívá do debaty, jak uživit rostoucí světovou populaci. Pšenicí se živí více než třetina globálního obyvatelstva a tvoří pětinu všech spotřebovaných kalorií. Špatně se však pěstuje v horkém a suchém počasí, jež je stále častější.

Svět také potřebuje vyšlechtit vůči nemocem odolné odrůdy, kterým bude stačit méně vody. A znalost genů spojených s alergií na pšenici nebo lepek by zase mohla pomoci lidem s poruchami imunity, jako je celiakie, zamýšlí se indický list.

Složitější než lidská DNA

Týdeník Economist označuje za překvapivé, jak dlouho čtení pšeničného genomu trvalo. Připomíná, že třeba geny člověka známe už od roku 2000. Čtení dědičné informace nejčastěji pěstované plodiny přitom dál pokračovalo – někteří ho označovali za Mount Everest rostlinné genetiky.

Vědci rozluštili dědičný kód pšenice. Na průlomovém objevu se podíleli i biologové z Olomouce

Světový průlom ve výzkumu pšenice se podařil mezinárodnímu týmu rostlinných biologů. Po 20 letech rozluštili genom pšenice. Na významném objevu se podíleli i vědci z Olomouce.

Pšenice totiž nemá jen jednu genovou výbavu, ale hned tři, které se překrývají a jsou si podobné. Její genom je až pětkrát větší než lidský a obsahuje 107 tisíc genů, zatímco člověk jich má 24 tisíc.

Genomy se obvykle rozdělí na menší kousky, které vědci přečtou a zjišťují, jak k sobě patří. Pracnost metody výzkumníků, kteří se zaměřili na odrůdu pšenice zvanou Chinese Spring, spočívala v rozlišení podobně vypadajících úseků, vysvětluje Economist.

Naděje pro suché oblasti

Stránky australské rozhlasové a televizní stanice SBS přinášejí slova Jasona Ablea, profesora zemědělské fakulty Univerzity v Adelaide, podle něhož tlak na pěstování obilnin roste. „V roce 2050 může na planetě žít 9 až 10 miliard lidí. Pokud na rýži denně závisí polovina světové populace, musíme přijít s chytrými technologiemi, které pomohou překonat překážky v pěstování,“ říká akademik.

Čtěte také200 vědců z 20 zemí. Na rozluštění genetického kódu pšenice se podíleli i Češi

Vyluštění genomu pšenice ohlásil už v roce 2017 tým z americké Univerzity Johnse Hopkinse. Tentokrát se však povedlo jednotlivé části dědičné informace lépe uspořádat. Další australský genetik, profesor Rudi Appels, upozorňuje, že vědci si dnes mohou určit, co je zajímá, a dostanou se na konkrétní místo.

Profesor Josquin Tibbits pak tvrdí, že studie může prospět zvláště těm oblastem Austrálie, které trápí sucho. „Dává farmářům mnohem větší jistotu. Budou vědět, co pěstují. A také to, že když sázejí plodiny nebo do své úrody investují, mají větší šanci uspět,“ uvádí vědec pro australskou SBS.