Vědci po 100 letech popsali rohatého dinosaura
Nové druhy dinosaurů neobjevují archeologové jen ve vyprahlých pouštích. Někdy stačí prozkoumat staré muzejní sbírky.
Dinosaurus Spinops sternbergorum žil asi před 76 miliony let na jihu kanadské provincie Alberta. Asi 2 tuny vážící býložravec byl drobným příbuzným známého triceratopse a dalších rohatých dinosaurů ze skupiny Ceratopsia. Z vršku spinopsova nosu vyrůstal jeden dlouhý roh a dva malé růžky seděly přímo nad očima. Další dva páry rovných i hákovitě zahnutých rohů nesl jeho krční límec. Tento soubor rohů odlišuje spinopse od jiných ceratopsů a je důvodem, proč byl pojmenován jako nový druh.
Na vědecké popsání si spinops počkal téměř sto let. V roce 1916 objevila dvojice lovců fosilií (Charles a Levi Sternbergové) části lebek nejméně dvou spinopsů. Poznali, že se může jednat o nový druh a svůj nález poslali do Přírodopisného muzea v Londýně. Kurátorům se útržkovitý nález nezdál dost reprezentativní na to, aby mohl být vystaven pro veřejnost, a kosti byly uloženy do depozitáře. Odpočívaly zde dlouhá desetiletí, dokud nebyly vyčištěny pro účely vědeckého zkoumání a vědci nerozpoznali jejich pravý význam.
Objev spinopse je důležitý pro pochopení evoluce rohatých dinosaurů. Rohy či trny na krčních límcích u nich byly velice běžné a vědci dlouho předpokládali, že se v rámci celé skupiny vyvinuly pouze jednou. Unikátní rohy spinopse, umístěné na jiných místech než je u ceratopsů obvyklé, však naznačují, že tyto struktury se vyvinuly několikrát nezávisle na sobě.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.