Ve světových oceánech rapidně ubývá ryb, moře jsou plná plastů

26. únor 2018

Lidstvo už pro lov ryb využívá více než polovinu rozlohy světových oceánů. Průmyslový rybolov tak pracuje na větší ploše než zemědělství. Nejvíc se rybaří kolem čínských a evropských břehů. Vědci v souvislosti s nezadržitelným nárůstem rybolovu, upozorňují na hrozící vymírání některých druhů.

Číňané strávili v roce 2016 lovením ryb kolem sedmnácti milionů hodin. Druhé místo – se dvěma miliony prorybařených hodin – obsadil Tchaj-wan a za ním se umístili Španělé, Italové a Francouzi. Údaje Organizace pro výživu a zemědělství, patřící pod Organizaci spojených národů, přitom ukazují, že až třetina druhů ryb je lovená neudržitelným způsobem.


Dlouhodobě se hovoří třeba o klesajících počtech tuňáků, nemluvě o chybějících datech z ilegálního rybolovu.

Podle mapy organizace Global fishing watch jsou rybáři nejaktivnější kolem čínských a evropských břehů, v Tichém oceánu nebo v okolí Nového Zélandu. Jako místa, která se k rybolovu zatím využívají jen velice málo, lze označit například vody kolem Antarktidy nebo oblast mezi Kanárskými ostrovy, severoamerickou Floridou a jihoamerickou Guayanou.

V příštích letech se dá očekávat přesun čínského rybolovu z pobřežních vod na širé moře. Čína totiž bojuje s nadměrným rybařením na pobřeží, které způsobuje drastický úbytek ryb. Číňané mají dokonce potíže i s úbytkem ryb sladkovodních, což vedlo k zákazu sezónního lovu na Žluté řece a podobná opatření se chystají i pro Preleťovou nebo Modrou řeku.

Kromě úbytku ryb v mořích a oceánech se jako rizikové ukazuje také znečišťování vod plasty. Plastová vlákna byla objevena i v tělech ryb ulovených několik set kilometrů od pobřeží. Vědci z Islandu, Norska a Švédska nyní pracují na způsobu, jak vyplavování mikroplastů omezit.

autor: ono
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.