Ve dvanácti jsem věděl, že jsou pro mě housle posláním, říká Jaroslav Svěcený

8. červenec 2017

„Byl jsem pro ostatní děti fidlal, byl jsem ten: už jde zase vrzat, byl jsem podivín... Samozřejmě, že ano. Až ve škole ale, když jsem chodil do sedmé třídy, zjistili, že by se tím mohli taky prezentovat. Takže jsem v Hradci hrál na všech schůzích, akcích, všude, kde bylo potřeba. Vždycky se ozvalo: Žák sedmé cé, Jaroslav Svěcený do ředitelny,“ vzpomíná na dětství světový houslový virtuoz, host Barbory Tachecí v Osobnosti Plus.


Houslový virtuóz Jaroslav Svěcený se narodil 8. prosince 1960 v Hradci Králové. Jeho sólistická dráha začala v době studií na Pražské konzervatoři, poté na Akademii múzických umění, kde studoval u prof. Františka Pospíšila a prof. Václava Snítila. Své vzdělání dovršil mistrovskými kurzy u slavných světových virtuosů Nathana Milsteina a Gidona Kremera. Nahrál více než čtyřicet kompaktních disků světového houslového repertoáru. Patří mezi popularizátory a propagátory vážné hudby. 9. prosince 2010 získal zlatou plaketu prezidenta republiky. Je ženatý, s manželkou Monikou má dcery Michaelu a Julii.

„Už ve dvanácti letech jsem zjistil, že je pro mě hra na housle posláním. Posluchače jsem tehdy moc nevnímal, postupně jsem se snažil dostávat k houslím vztah sám, uvnitř sebe. Tyhle věci mě nebraly,“ dodává.


Hrát před lidmi je droga, je to něco úžasného. Kdybych neměl možnost komunikovat s publikem, nemohl bych být. Pro mě je kontakt s lidmi absolutně vším a navazuji ho na podiu i verbálně.Jaroslav Svěcený

Nechci hrát vílám Amálkám

O svém vztahu k politice Jaroslav Svěcený říká, že ji nesleduje, občas si nanejvýš přečte noviny „Kdysi jsem ji sledoval až přespříliš a začalo mě to rozptylovat z práce, bral jsem si to příliš srdečně a zjistil jsem, že to nemohu dělat, protože se potom nesoustředím.

Dřív jsem lecčemu věřil, nyní už ne. Poslechnu si to a zjišťuji, že už čtu jen to mezi řádky, že už politice jako celku nevěřím. Ten celek dospěl někam, jako kdybych se dostal já z Lucerny do bažin. A měl bych pocit, že budu hrát vílám Amálkám,“ uvádí host moderátorky.

První tah a myslet na diváka

Podle Jaroslava Svěceného první tah smyčce může předznamenat úplně všechno. „Nesmí vás nic vykolejit. Vy se soustředíte a třeba zazvoní vám dneska na koncertě mobil v hledišti a musíte to překonávat. Stává se to bohužel stále častěji.

Pro mě je úplně podstatné, že si musím vnímat dovnitř pocit, že jdu na to podium dát radost těm, co tam chtěli na mě přijít. To je pro mě úplně zásadní moment,“ vysvětluje.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Jaroslavem Svěceným >>
autoři: bta , kte
Spustit audio