Vašo Patejdl: Důležité je mít silnou melodii a text, aranže se dají měnit

27. leden 2021

Po krátké a těžké nemoci v sobotu 19. srpna ve věku 68 let zemřel slovenský zpěvák, klávesista a textař Vašo Patejdl, spoluzakladatel slovenské hudební skupiny Elán. Připomeňte si ho rozhovorem pro pořad Hovory.

„Mám tu zkušenost z koncertů a pódií, že na staré hity reagují starší posluchači i mladíci a mladice. Takže věřím tomu, že hudba může mluvit sama za sebe. U muziky je důležité mít silnou melodii a text, ale aranže se dají měnit,“ říká Vašo Patejdl z legendární kapely Elán. V Hovorech Davida Šťáhlavského přiznává i to, že má blíže k Beatles než Rolling Stones.

Patejdl se sice narodil v Karlových Varech, slavný se ale stal na Slovensku a až později prorazil i v Česku. Než se mu to s kapelou Elán podařilo, uběhlo patnáct let.

Čtěte také

„My jsme s tím počítali, dali jsme si to za cíl, že prorazíme, dokonce jsme měli plán celosvětový,“ vzpomíná Patejdl.

To bylo v době normalizace. „Museli jsme vždycky bojovat. Nemohli jsme mít dlouhé vlasy třeba. Bylo to náročné, na všechno musela být povolení, předkládali jsme notové zápisy, texty. Až když jsme to měli schválené komisí, mohli jsme to nahrát,“ vrací se do minulosti hudebník.

Vašo Patejdl používá přízvisko mladší. „Můj otec byl také činný hudebník, k muzice mě přivedl on. A aby se to odlišilo, tak jsem si přidal ke jménu to mladší. Dnes už je otec na pravdě Boží a na světě už jsou i mladší Patejdlové, takže to pomalu ztrácí smysl,“ připouští hudebník.

V čem se lišil slovenská a česká populární hudba dřív a jsou mezi ní nějaké rozdíly dnes? Proč Patejdl odešel z kapely Elán? Poslechněte si Hovory. 

autoři: David Šťáhlavský , kac
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.