Vaše politika je příliš sovětská

Prezident Ghimpu se domnívá, že podobné pozvání by mělo projít přes nejvyšší místa moldavského státu, který je, jak známo, už skoro dvacet let nezávislý. Moldavská strana proto po tomto nezvyklém postupu ruského ministerstva obrany účast své jednotky odmítla, údajně i z ekonomických důvodů. Celá záležitost se ale podle moldavského prezidenta posunula do „nežádoucí politické roviny“.

Poté bylo rozhodnuto, že moldavští vojáci tedy po Rudém náměstí pochodovat budou, ale jejich nejvyšší velitel a moldavský prezident bude z tribuny kynout jiným vojákům – těm v Kišiněvě.

Na otázku listu Kommersant, proč nemohli do Moskvy odjet i vojáci, i on, Mihai Ghimpu odpověděl, že mezi oběma zeměmi je stále ještě nedořešená otázka Podněstří a také 14. ruské armády a rozsáhlých vojenských skladů, které v suverénním Moldavsku stále ještě jsou.

Dál Mihai Ghimpu doslova řekl:

„Nějak mi to nejde dohromady – u nás pořád zůstává ruská armáda, a my máme jezdit na přehlídku na Rudé náměstí. To neznamená, že bychom neuznávali vítězství sovětské armády nad fašismem. Toto vítězství nikdo nezpochybňuje. Všichni jsou spokojeni, že nepřátelský režim padl. Špatné je ale to, že po jednom režimu nám táž sovětská armáda silou vnutila jiný, komunistický režim, který přinesl hlad a masové deportace.“

Současný moldavský prezident se rozhodl nejen slavit Den vítězství ve své metropoli, ale také zdůraznil, že Moldavané za poslední světové Války bojovali jak v sovětské, tak v rumunské armádě, která skoro celou válku stála na Hitlerově straně. Našli se i tací, kteří se postupně ocitli v obou armádách. O letošním svátku však moldavský stát bude pamětními medailemi dekorovat jak ty, tak ony. Na poněkud užaslý dotaz Kommersantu, jak je možné vyznamenávat někoho, kdo pomáhal německým nacistům, Mihai Ghimpu odpověděl jednoduše: Lidé by nejraději neválčili vůbec, ale když je jejich stát povolá do zbraně, jsou nuceni prostě jít a vybírat si nemůžou.

Nepříjemnosti kolem moldavské účasti na oslavách Dne vítězství v Moskvě však nejsou jediné. Po poprasku kolem původně chystaných Stalinových portrétů a billboardů s jeho vyobrazením se ozvaly i hlasy takříkajíc z druhé strany: Bývalí sovětští veteráni sice považují za normální, když společně s nimi budou po Rudém náměstí defilovat veteráni američtí, britští či francouzští. Ovšem fakt, že se tam ovšem objeví i představitelé současných armád NATO, mnoho ze starých sovětských vojáků strávit nedokáže.

Ohledy ideologizující až ideologické zkrátka fungují stále, i skoro dvacet let po rozpadu sovětské komunistické říše. Což každopádně znamená, že břemeno minulosti a stále ještě nezapomenutých křivd tíží dál.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.