Války naší každodenní realitou? Neumíme zacházet s tím, že chybí výhled jejich konce, uvádí farář

V dnešní době se především kvůli médiím dostáváme do bezprostřední blízkosti válečných konfliktů. Informace o nich se k nám dostanou velmi snadno, a jsme tak často zahlceni negativními zprávami, se kterými se nedokážeme snadno vyrovnat. Ty v nás vzbuzují široké spektrum emocí, jako je hněv, strach, úzkost nebo smutek.

Čtěte také

Odnes můj žal. Válka na Ukrajině očima žen

Karel Šimr, vysokoškolský pedagog, farář Českobratrské církve evangelické a koordinátor Psychosociálního intervenčního týmu ČR, se ale při své práci setkává i s pozitivními reakcemi a emocemi spojenými s konflikty.

„Například my sledujeme v oblasti psychosociální krizové spolupráce, že tou první a nejčastější reakcí na nějakou krizi je spíše pomoc a solidarita mezi lidmi a samozřejmě jsou tam i další věci. Pro někoho třeba i pocit dobrodružství, se kterým se vydává, ať už s humanitární pomocí, nebo třeba bojovat, na Ukrajinu,“ říká Šimr.

Čtěte také

Válka už se na Ukrajině podepisuje na lidech i na demokracii

Na Petera Tavela, kněze, člena dominikánského řádu, psychologa, psychoterapeuta a v neposlední řadě současného proděkana Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci válečný stav dopadá stejně jako na ty, kteří u něho hledají útěchu. Díky tomu je jim prý taky schopný lépe porozumět. Zároveň věří, že všechno má nějaký smysl a víra v Boha mu tak pomáhá se se situací vyrovnat.

„Víru vnímám tak, že nás Bůh nevyloučil ze všech těžkostí, které v živote máme, ale že nám slibuje něco víc. Nějakou perspektivu. A to ve chvíli, kdy o nás velmi pěkně mluví a dovolí nám nazývat ho otcem. Tím vlastně říká, že je tu s námi,“ popisuje svoji víru Tavel.

Víra může být v krizových situacích dvojznačná. Některým lidem v případě nebezpečí, strachu nebo konfliktu může pomoct a poskytnout útěchu. Pro některé věřící může být ale konfrontace s krizí nebo neštěstím důvodem k opuštění víry.

Čtěte také

Zapomněli jsme, že válka se děje tady i teď. Poslechněte si dokument z Ukrajiny o tom, jak snadno si lze na konflikt zvyknout

Podle Tavela může být jakákoliv situace buď posilující, nebo zničující. A to, jak na ni zareagujeme, se u každého z nás bude lišit. Každý má jiné strategie pro zvládání a vyrovnávání se s krizovými situacemi.

Podle Šimra je tím, co na nás negativně dopadá, hlavně dlouhodobost krizové situace. V případě střelby na filozofické fakultě se spustila obrovská vlna solidarity, lidé se dokázali spojit a museli se se situací rychle vyrovnat. V případě války a válečných konfliktů je to jiné.

„Není tam žádný výhled a to je to, s čím strašně těžko umíme zacházet, protože to trvá dlouho a protože jsme z toho unavení,“ komentuje Šimr.

Jak moc je pro naši společnost podle Petera Tavela a Karla Šimra důležitá solidarita, naděje a rituály? Proč časem solidarita lidí například s válečnými uprchlíky upadá? Poslechněte si zbytek rozhovoru v debatě Vertikály. Moderuje Eva Hůlková.

První část Vertikály si všimne, že pravoslavná církev v Rusku soudí i přední duchovní. Podíváme se do terapeutických skupim v Izraeli. A francouzská média zaplnila zpráva o vypovězení ze země imáma Mahjouba Mahjoubiho. Moderuje Adam Šindelář.