Války naší každodenní realitou? Neumíme zacházet s tím, že chybí výhled jejich konce, uvádí farář
S přibývajícími válečnými ohnisky v dnešním světě vědomí války neničí pouze ty, kterých se přímo týká, ale i ty, kteří jsou v bezpečí. Jak se vyrovnat s úzkostí, strachem a obavami z budoucnosti? Do jak velké míry pro nás může být útěchou víra? O tom a dalších otázkách přišli do pořadu Vertikála debatovat římskokatolický kněz a proděkan Cyrilometodějské teologické fakulty UP Peter Tavel a farář a koordinátor Psychosociálního intervenčního týmu ČR Karel Šimr.
V dnešní době se především kvůli médiím dostáváme do bezprostřední blízkosti válečných konfliktů. Informace o nich se k nám dostanou velmi snadno, a jsme tak často zahlceni negativními zprávami, se kterými se nedokážeme snadno vyrovnat. Ty v nás vzbuzují široké spektrum emocí, jako je hněv, strach, úzkost nebo smutek.
Čtěte také
Karel Šimr, vysokoškolský pedagog, farář Českobratrské církve evangelické a koordinátor Psychosociálního intervenčního týmu ČR, se ale při své práci setkává i s pozitivními reakcemi a emocemi spojenými s konflikty.
„Například my sledujeme v oblasti psychosociální krizové spolupráce, že tou první a nejčastější reakcí na nějakou krizi je spíše pomoc a solidarita mezi lidmi a samozřejmě jsou tam i další věci. Pro někoho třeba i pocit dobrodružství, se kterým se vydává, ať už s humanitární pomocí, nebo třeba bojovat, na Ukrajinu,“ říká Šimr.
Čtěte také
Na Petera Tavela, kněze, člena dominikánského řádu, psychologa, psychoterapeuta a v neposlední řadě současného proděkana Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci válečný stav dopadá stejně jako na ty, kteří u něho hledají útěchu. Díky tomu je jim prý taky schopný lépe porozumět. Zároveň věří, že všechno má nějaký smysl a víra v Boha mu tak pomáhá se se situací vyrovnat.
„Víru vnímám tak, že nás Bůh nevyloučil ze všech těžkostí, které v živote máme, ale že nám slibuje něco víc. Nějakou perspektivu. A to ve chvíli, kdy o nás velmi pěkně mluví a dovolí nám nazývat ho otcem. Tím vlastně říká, že je tu s námi,“ popisuje svoji víru Tavel.
Víra může být v krizových situacích dvojznačná. Některým lidem v případě nebezpečí, strachu nebo konfliktu může pomoct a poskytnout útěchu. Pro některé věřící může být ale konfrontace s krizí nebo neštěstím důvodem k opuštění víry.
Čtěte také
Podle Tavela může být jakákoliv situace buď posilující, nebo zničující. A to, jak na ni zareagujeme, se u každého z nás bude lišit. Každý má jiné strategie pro zvládání a vyrovnávání se s krizovými situacemi.
Podle Šimra je tím, co na nás negativně dopadá, hlavně dlouhodobost krizové situace. V případě střelby na filozofické fakultě se spustila obrovská vlna solidarity, lidé se dokázali spojit a museli se se situací rychle vyrovnat. V případě války a válečných konfliktů je to jiné.
„Není tam žádný výhled a to je to, s čím strašně těžko umíme zacházet, protože to trvá dlouho a protože jsme z toho unavení,“ komentuje Šimr.
Jak moc je pro naši společnost podle Petera Tavela a Karla Šimra důležitá solidarita, naděje a rituály? Proč časem solidarita lidí například s válečnými uprchlíky upadá? Poslechněte si zbytek rozhovoru v debatě Vertikály. Moderuje Eva Hůlková.
První část Vertikály si všimne, že pravoslavná církev v Rusku soudí i přední duchovní. Podíváme se do terapeutických skupim v Izraeli. A francouzská média zaplnila zpráva o vypovězení ze země imáma Mahjouba Mahjoubiho. Moderuje Adam Šindelář.
Související
-
2 roky války na Ukrajině: V týlu to nejvíc odnáší lidská psychika, vyrůstají nám děti války
Válka na Ukrajině trvá už dva roky. Zprávy z fronty přitom nejsou příznivé: Rusové dobyli Avdijivku u Doněcka, o kterou se sváděly tvrdé boje od začátku agrese.
-
Až skončí válka, bude líp? Bohužel ne, jde to proti fungování naší mysli i mozku, říká psycholog
Být ve stresu je přirozené. Necítit v životě negativní emoce je nemocnější, než je s plným vědomím cítit a pracovat s nimi, tvrdí klinický psycholog Miroslav Světlák.
-
Alexandr Mitrofanov: Navalnyj – mýtus a realita
Alexej Navalnyj byl podle mě mimořádný člověk proto, že jeho pohrdání zlem bylo tak silné, že neváhal kvůli němu zemřít, jen aby se neušpinil o ty, které nenáviděl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.