Václav Klaus: Přímá volba prezidenta vytvořila nové mocenské centrum. Zeman ho využívá svérázně

16. květen 2017
Václav Klaus

Mezi představiteli vládní koalice nelétají v těchto dnech tak ostrá slova jako minulý týden, krize ale rozhodně neskončila. ČSSD odmítla dva kandidáty hnutí ANO na post ministra financí, který by měl podle premiéra opustit Andrej Babiš. Hnutí ANO proto obviňuje ČSSD z průtahů, s odvoláním ministra ale otálí i prezident Miloš Zeman.

„Prezident republiky by měl jednat s hlavními aktéry a přispívat k nalezení shody, měl by hrát roli obrušovače hran. Myslím, že o to jsem se ve funkci snažil, Miloš Zeman je ale svým založením trošku jiný než já,“ říká bývalý český prezident Václav Klaus.

Předvolební boj

Navíc došlo k zásadní změně v podobě přechodu na přímou volbu prezidenta: „Byl jsem od počátku proti. Myslím, že to nepatří do struktury našeho ústavního pořádku. Přímá volba bez změny ústavy vytvořila nové mocenské centrum ve státě a prezident Zeman toho svým svérázným způsobem využívá.“


Vyprazdňování politiky je smrtící a mohou za to všechny politické strany. Kéž by se nadcházející volby vrátily k těm základním politickým tématům. Ale nevěřím tomu.Václav Klaus

Vládní krize je snahou dvou dominantních hráčů – ČSSD a hnutí ANO – o získání co nejlepší výchozí pozice pro podzimní parlamentní volby. „Já bych to za žádnou velekrizi nepovažoval. A hlavně je podle mě úplně jedno, jak ta krize dopadne – vláda tak či onak dovládne.“

Vyprázdněná politika

Jedná se ale o projev hlubších problémů naší doby: „Politika vyčpěla, přišla o svůj obsah. A když se strany – dnes téměř všechny – zbaví svého ideového základu, tak jim nezbývá než poštěkávat jeden na druhého. A veřejnost se jen diví, jak poklesla politická kultura a přibylo vulgarity, donedávna nepředstavitelné.“

Organizace evropských států

Podle Klause se dostáváme do doby někdy charakterizované jako éra postpolitická, postdemokratická. „Není to nezbytné, ale v umělém konstruktu jménem Evropská unie je to bohužel nevyhnutelné. Unie je totiž na postdemokracii či nedemokracii založená. Právě proto je naším cílem se jí zbavit a vytvořit něco jiného,“ deklaruje Klaus.

Emmanuel Macron a Angela Merkelová

Evropská unie by se neměla reformovat, ale transformovat. Změnit by se měl i její název. „Byl bych pro organizaci evropských států, která by zemím ponechala jejich suverenitu a umožnila jim spolupracovat v oblastech, v nichž spolupracovat chtějí,“ vysvětluje.

Vícerychlostní Evropa ano, ale...

Takový je i koncept vícerychlostní Evropské unie, proti kterému Klaus v principu nic nenamítá. Má ale jednu podmínku, kterou považuje za nesplnitelnou:

„Každá z těch rychlostí by měla být hodnocena neutrálně. Ne aby vyšší stupeň byl lépe a nižší hůře. V současnosti je ideálem unifikovaná Evropa a každá země, která se odvažuje jet nižší rychlostní, je považována za podřadnou, protože nechápe úžasnost totálního sjednocení.“

Zničí nás globální oteplování, nebo boj s ním? Poučila se Evropská unie z brexitu? A jak vystupování zatím zvládá Velká Británie? Poslechněte si celé Interview Plus >>