V Uzbekistánu mají z radikálů strach. Tradiční islám je tam velmi umírněný, říká odborník
Středoasijský Uzbekistán přitahuje víc pozornosti, než by mu zřejmě bylo milé. Především proto, že se o něm letos již počtvrté mluví v souvislosti s teroristickým útokem spáchaným v zahraničí. Nejprve to byl na Nový rok Istanbul, v dubnu v rozmezí pouhých několika dnů ruský Petrohrad a švédský Stockholm a naposledy tento týden New York. Všude útočili na bezbranné civilisty mladí muži uzbeckého původu. „Režim v Uzbekistánu až příliš tvrdě kontroluje, jak se lidé stavějí k islámu,” říká odborník na Střední Asii z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Slavomír Horák.
Devětadvacetiletý Sayfullo Saipov, který v New Yorku tento týden usmrtil osm lidí a dvanáct dalších vážně zranil, se z rodného Uzbekistánu vystěhoval do Spojených států už v roce 2010.
Já bych měl trochu strach, aby se tento obraz reformátora okolo nového prezidenta, nezměnil ve zklamání. Slavomír Horák
Podle lidí z jeho okolí se ale pravděpodobně zradikalizoval až relativně nedávno. Řada analytiků soudí, že v tom mohla sehrát roli zkušenost migranta, který na Západě příliš neuspěl a nezapadl, a tak se upnul k radikální ideologii. Zdá se, že totéž platí i o těch předchozích uzbeckých útočnících.
„Musíme se dívat na push-faktory, které ženou takovéto lidi z Uzbekistánu ven. V samotném Uzbekistánu dochází k radikalizaci poměrně málo. Je to otázka spíše migrantů. Jedna věc je srovnat se s rolí migranta a novým prostředí, zároveň můžou v takové fázi nastat okamžiky, kdy mohou nabídnout radikální skupiny nabídnout tomu člověku víc, než je schopen si vydělat,” vysvětluje Horák.
Strach z radikálů
Podle uzbeckého, ve Švédsku usazeného analytika Pulata Ahunova jsou Uzbeci ve své přirozenosti velmi nábožensky založení, a tak se mohou nechat snadno zmanipulovat extremistickými kruhy.
„Náboženství je v Uzbekistánu silné, na druhu stanu si musíme uvědomit, že tradičním islámem v Uzbekistánu je islám velmi umírněného charakteru. Není to otázka uzbecké společnosti nebo státu, je to otázka působení vnějších sil, četby velmi radikálních tiskovin,” říká expert.
V samotném Uzbekistánu k teroristickým útokům prakticky nedochází. Příčiny radikalizace lze podle Horáka hledat v povaze tamního režimu, který by bylo možné charakterizovat jako policejní stát.
„Režim až příliš tvrdě kontroluje, jakým způsobem se lidé stavějí k islámu. Z radikálních proudů má velký strach,” dodává Horák.
Uzbekistán v nové éře
Režim v Uzbekistánu až příliš tvrdě kontroluje, jakým způsobem se lidé stavějí k islámu. Slavomír Horák
Už více než před rokem zemřel dlouholetý prezident Uzbekistánu Islam Karimov. Například organizace Human Rights Watch nedávno vydala zprávu, nazvanou „Uzbekistán v nové éře - opatrná naděje na změnu", a pro Karimovova nástupce Šavkata Mirzijojeva měla nezvykle mnoho slov chvály.
„Jsem v těchto hodnoceních opatrný. Šavkat Mirzijojev vyrostl v režimu Islama Karimova. Jako takový nemá velký zájem na tom, aby se země výrazněji liberalizovala. Není to ani v jeho povaze. K dílčím reformám v Uzbekistánu dochází, dokonce jsou to pro místní obyvatele změny pozitivní. Díky tomu je Mirzijojev velmi pozitivně vnímán,” popisuje odborník na Střední Asii.
„Mám trochu strach, aby se obraz reformátora okolo nového prezidenta, nezměnil ve zklamání,” říká Horák.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
