V Polsku předčasné volby zatím nebudou

Nejsilnější opoziční strana liberální Občanská platforma, která původně měla s vládnoucím Právem a spravedlností vytvořit koalici, ale nakonec se po zářiových volbách nedohodly na rozdělení moci a ministerstev, prohlásila, že se voleb nebojí. Postkomunisté ze Svazu demokratické levice okamžitě oznámili, že v případných volbách budou kandidovat společně se sociální demokracií a možná i středovou Demokratickou stranou. A dvě strany, kvůli nimž zřejmě celá politická kachna uzřela světlo světa, tedy Sebeobrana, vedená nevypočitatelným vůdcem rolnických protestů Andrzejem Lepperem a ultrakatolická Liga polských rodin vyhlásily, že společně hodlají vytvořit národně lidový blok. Tyto dvě strany nyní v Sejmu podporují menšinovou vládu Práva a spravedlnosti, se kterou podepsali Pakt stability, který zaručoval shodu při hlasování o více než 150 zákonech.

Tisk odpoledne už počítal s tím, že prezident volby vypíše. Uváděly se následující důvody. Lech Kaczyňski byl minulý týden ve Spojených státech, kde dospěl k názoru, že podpora vlády od nacionalistů a populistů nepřispívá dobrému jménu Polska v zahraničí a chce se jich tak zbavit. Jejich vyhlídky při předčasných volbách by byly totiž pravděpodobně mizivé. Jiná verze hovořila o tom, že se dvojčata Kaczynští, Lech a Jaroslaw chtějí zbavit premiéra Kazimierze Marcinkiewicze, který sice také pochází z jejich vládní strany, ale prezidentovi údajně vadí jeho příliš rychle rostoucí popularita. Další verze naopak mluví o tom, že by populární předseda vlády měl být hlavním vůdčí silou ve volební kampani, po níž Právo a spravedlnost získalo dostatečný počet hlasů na to, aby mohlo vládnout samo bez podpory jiných stran.

Když pak večerní projev prezidenta ukázal, že parlament rozpuštěn nebude, vyvolalo to další vlnu pobouření. Komentář deníku Gazeta Wyborcza varuje vládu a prezidenta, že způsob řízení země za pomoci hrozeb a vypouštění protichůdných informací vytvoří v zemi chaos a místo stabilní politiky znechutí občanům parlamentní demokracii. Takové jednání prý možná zachraňuje vládnoucí garnitury, ale rozhodně nepřispívá ke stabilnímu státu. S trochou nadsázky pak připomínají karikaturu, která se nedávno objevila v polském tisku. Fiktivní demonstranti tam vyzývají prezidenta, aby rozpustil Sejm, ale zároveň už nevypisoval další volby. Gazeta Wyborcza radí premiérovi a hlavě státu, aby to nebrali jen jako karikaturu, ale vážně se zamysleli nad důvody podobných žertíků a také nad tím, co jim autoři chtějí naznačit. Jestli třeba mlčící část společnosti neztrácí důvěru ve státní instituce.

Nad podobnými zastrašováními se pozastavuje i deník Rzecpospolita. Obviňuje prezidenta, že svého včerejšího oznámení využil k přímému útoku na Občanskou platformu, jejíž neochotu jít do koalice označil za příčinu všech zmatků a skandálů současného Polska. Podle Rzepospolity musí občané následkem chování většiny stran být svědky brutálního vyřizování účtů mezi politiky. To podle deníku demoralizuje obyvatelstvo, v jehož očích podle Rzecpospolity skutečně klesá důvěra ve státní instituce a nynější formu vlády, což je pro Polsko extrémně nebezpečné.

Vládnoucí strana podle všeho skutečně chtěla hrozbou voleb přimět Sebeobranu a Ligu polských rodin k poslušnosti. Krátce po prezidentském projevu totiž tyto dva současní spojenci vlády podepsali dodatek k již dříve uzavřenému Paktu stability, ve kterém se zavázaly, že nebudou v Sejmu samostatně předkládat návrhy zákonů. Vláda si tak zřejmě na nějakou dobu zabezpečila většinu v Sejmu a klid při schvalování zákonů. Způsob, jakým to ale udělala, vyvolal spíše odpor, než sympatie. Na závěr citace z již zmiňovaného deníku Rzeczpospolita. Komentátor Bogumil Luft připomíná jak bylo v minulosti zvykem, že vláda žádala občany o 100 dní hájení. Nyní prý nastal čas, aby pro změnu politici věnovali 100 dní klidu Polákům.