V Pásmu Gazy není bezpečno nikde. Dodávky pomoci stojí a blíží se zima, kritizují Lékaři bez hranic

Jaké aktuální zprávy máte o situaci civilistů v Pásmu Gazy?

Začnu severem, tedy územím, které je severněji od města Gaza. Tam je situace poslední tři týdny, tedy asi od 7. října, naprosto kritická. Podle odhadů OSN je v této nejsevernější části Gazy zhruba 175 000 lidí a jedna část, především tábor Džabálijá, je obklíčena izraelskými silami právě poslední tři týdny. 

Čtěte také

Pomozte mi! Jsem dítě, střílejí po mně. Hindin poslední telefonát z Gazy

Od té doby jsou tam lidé uvězněni. Neustále se tam bojuje a probíhají tam vojenské operace.

V podobnou dobu vydaly izraelské autority také evakuační příkaz v severní Gaze, a to i pro tři nemocnice. Tedy jediné nemocnice, které na severu Gazy alespoň nějakým způsobem fungují. Jsou nemocnice Kamála Adwána, indonéská nemocnice a nemocnice Awda.

Jenomže bylo prakticky nemožné toto místo opustit bezpečně. Navíc tam byli pacienti, kteří nebyli schopni pohybu, byly tam těhotné ženy. A lidé byli už v tu chvíli obklíčení.

Tereza Wyn Haniaková, vedoucí komunikace Lékařů bez hranic|foto:Tereza Wyn Haniaková

Dostaly se k nám zprávy i o tom, že na lidi, kteří chtěli utéct, bylo stříleno. A konkrétně v Džabálije lidé čelí kriticky malému množství jídla, základních potřeb a lékařské péči.

A 10. října nás zasáhla jedna těžká zpráva, zemřel tam náš kolega na zranění šrapnelem. Stalo se tak právě v táboře Džabálijá. Byl nejdříve ošetřen v nemocnici Awda a potom byl převezen kvůli tomu, jak těžká jeho zranění byla, ještě do nemocnice Kamála Adwána.

Ale protože chyběly zdravotnické zásoby, chyběly léky, chyběl materiál, tak ho bohužel nebylo možné zachránit. A toto je náš sedmý kolega, který byl od začátku války zabit.

Čtěte také

Reportovat z Gazy je náročné, nezájem to ale neomlouvá. Jak vypadá práce válečného novináře?

Dovoz humanitární pomoci jak zdravotnické, tak potravinové provází potíže. Léky a potraviny jsou přitom základní věci, které civilisté potřebují. Jak probíhají izraelské kontroly? Jaké informace mají Lékaři bez hranic?

Co se týče všech dodávek pomoci do Pásma Gazy, tak existují seznamy jednotlivých položek, které mají dovnitř vstoupit. Poskytují se vždycky všem stranám konfliktu dopředu a dochází i ke kontrolám na check pointech (kontrolních bodech, pozn. red.). 

Všechen pohyb ať osob, ale i každého kamionu včetně toho, co v paletách konkrétně je, se dopředu vždycky koordinuje se všemi stranami.

Stále ale narážíme na to, že čekání bývá příliš dlouhé. Kamiony zůstávají na různých check pointech, nebo před hranicemi, než tam mohou vstoupit.

Konkrétním příkladem je Wadi Gaza, oblast, která odděluje severní a střední část Pásma Gazy. Je to vojenská zóna hlídaná izraelskými autoritami. Tato oblast vyloženě půlí tyto dvě části a hraniční přechod ze severu je zde obecně zavřený.

Čtěte také

Hizballáh ani Hamás nelze jen tak vykořenit. Jsou součástí tamní společnosti, míní bývalý zpravodajec

Většina kamionů ze severní části Pásma Gazy musí Wadi Gaza projet. A právě tam naše palety čekají příliš dlouho. Už teď několik dní čekáme, až projede 35 palet na sever Gazy.

Teď naposledy se tam dostalo nějakých 50 kamionů obecně, tedy s pomocí nejenom Lékařů bez hranic, ale i od jiných organizací. A to je strašně málo.

Když si vezmete, že ve městě Gaza my, Lékaři bez hranic, provozujeme jednu jedinou kliniku a za týden tam proběhne nějakých 800 zdravotnických konzultací a ošetřujeme 200 trauma zranění, tak to je takové množství zraněných lidí, že těch 35 palet naprosto nestačí.

V jakých podmínkách žijí vnitřní uprchlíci, obyvatelé Pásma Gazy, které bombardování či pozemní operace vyhnaly z domovů?

Podmínky jsou strašně náročné. Pásmo Gazy je hrozně malé území, ze kterého není kam utéct, není kam odejít. Lidé tam žijí v naprosto přeplněných místech a neustále se taky pohybují.

Čtěte také

Novinář Al-Džazíry: Hamás udělal teroristické činy, ale nedá se vyloučit ze společnosti

Co vím od našich pacientů, tak mnozí z nich už se museli přemisťovat s pár věcmi, které našli, i třeba na oslích povozech. Museli se sebrat se vším, co měli, třeba s jediným malým látkovým stanem. A to i sedmkrát nebo desetkrát.

Válka od 7. října 2023 probíhá už více než rok. Za tu dobu se pacient stěhoval ze severu na jih, pak z Rafáhu do střední části, pak zase zpátky a tak dále.

Myslím si, že je velmi naivní si myslet, že v Pásmu Gazy existuje něco jako bezpečná humanitární zóna. Tam není bezpečno nikde a lidé žijí naprosto v kritických podmínkách, kde se o hygienickém zázemí nedá ani mluvit. Proto se tam třeba šíří i kožní onemocnění a tak dále. A to je velký problém.

A k tomu nastupuje zima, která může zase ohrozit lidi, kteří nemají střechu nad hlavou.

Samozřejmě, blížící se zima je vždycky problém. Velmi se toho obáváme. Proto potřebujeme dostat dovnitř více humanitárních zásob, abychom to dokázali nějakým způsobem zvládnout. Zima může být v Pásmu Gazy krutá a je potřeba se na to připravit. Toho se obáváme.