V Německu se diskutuje o Afghánistánu

Ministr obrany křesťanský demokrat Franz-Josef Jung přitom prohlásil , že nikdy by neposlal jediného vojáka do takového riskantního nasazení, kdyby nebyl dobře vyzbrojen a vycvičen.

Minulý týden se kolem této otázky strhla v Německu polemika, která zastínila i současnou politickou situaci po zemských volbách v Hesensku a Dolním Sasku. Spouštěcím mechanismem diskuse bylo zveřejnění dopisu amerického ministra obrany Roberta Gatese svému německému kolegovi v "Süddeutsche Zeitung", který jej označil za "neobvykle ostrý". Gates jej vyzývá, aby němečtí vojáci, kteří slouží v klidnější severní části Afganistanu, byli nasazeni do bojů na jihu země. A požaduje, aby se i Němci podíleli na posílení kontingentu NATO o dalších 3200 vojáků, především bojových vrtulníkových jednotek a padákových myslivců, kteří by měli nahradit na podzim tohoto roku stejný počet Američanů. Francouzský ministr obrany Hervé Morin přitom potvrdil, že tento dopis došel i do Paříže. Mluvčí spolkového ministerstva obrany prohlásil, že považuje dopis za americkou iniciativu, aby šéfové obrany NATO při svém setkání ve Vilniusu koncem tohoto týdne tento problém projednali. Podle jeho informací podobný dopis obdrželi i ostatní ministři severoatlantické aliance. Tato otázka má být pak projednána na dubnové vrcholné konferenci NATO v Bukurešti.

Americký ministr obrany si již týdny stěžuje v NATO na špatný stav národních bojových jednotek na jihu Afganistanu. Před branným výborem amerického senátu dokonce hovořil o "zklamání nad nasazením evropských partnerů" a že "není za to ochoten z NATO sejmout odpovědnost". V jednom rozhovoru kritizoval jednotky Britů, Nizozemců a Kanaďanů za způsob jejich boje proti teroristům, což u nich vyvolalo velkou nevoli. To mělo za následek, že kanadský premiér Stephen Harper, jehož vojska zde zaznamenala již 77 padlých, žádal posílení tamního kontingentu NATO o tisíc mužů a vyzval k tomu Německo. Pokud všechny země aliance nebudou zapojeny do bojových akcí na jihu, pak kanadská konzervativní vláda na jaře příštího roku odvolá svých 2500 vojáků. Podle pozorovatelů byl Gates kritizován, že se snažil dosáhnout zvýšení amerického vojenského kontingentu o dalších 3200 vojáků námořní pěchoty, aniž vyzval Německo k protislužbě. Ostře formulovaný dopis do Berlína měl tak napravit jeho chybný postup, ale zřejmě nepočítal s negativní německou odezvou za situace, kdy jednotky Bundeswehru jsou mezinárodně nasazovány od Balkánu přes Africký roh až po Hindúkuš.

Německý vicekancléř a ministr zahraničí sociální demokrat Frank-Walter Steinmeier potvrdil souhlas s dosavadní německou přítomností v Afganistanu jak v civilní tak vojenské oblasti. Sociálně demokratický parlamentní branný mluvčí Rainer Arnold ale odmítl americké požadavky, protože již nyní spolková republika na jihu poskytuje nezbytnou pomoc a logistickou podporu. Dosavadní mandát udělený spolkovým sněmem by prý mohl být zpochybněn, což se musí Washingtonu jasně vysvětlit. Již nyní účast Německa v Afganistanu kritizuje opozice, především strana levice a Zelení. Liberální svobodní demokrati FDP vyzývají, aby se účast soustředila na civilní úkoly. Birgita Homburgerová, místopředsedkyně parlamentní frakce liberálů, prohlásila v Deutschlandradiu, že vzhledem ke špatnému vyzbrojení vojáků má o vyslání bojových jednotek pochybnosti. Bývalý generální inspektor Bundeswehru Harald Kujat poukázal na slabiny těchto jednotek. Chybí jim prý příslušný výcvik na denní i noční boj, moderní informační systém a těžké zbraně proti protivníkům na větší vzdálenosti. Předseda spolkového branného svazu Gertz navíc kritizuje nedostatečnou účinnost afgánské policie. Podle jeho názoru je 195 policejních expertů, kteří mají koncem příštího měsíce zavítat do Kábulu, "pouze kapkou na horké plotně". Pokud nebudou odstraněny tyto nedostatky, půjde podle něj o zradu na zde nasazených německých vojácích. Bonnský politolog Christian Hacke žádá proto o otevřenou debatu ohledně účasti Bundeswehru v Afganistanu. "Nejde o civilní službu v zahraničí nebo o rozvojové pomocníky, ale o vojáky, kteří jsou nasazeni do boje". Je proto mnoho "dobrých důvodů říci nikoliv, nechceme-li již více dělat". Na straně druhé organizace NATO chrání Německo po 40 let a existuje šance teror v Afghánistánu úspěšně potřít. To však požaduje vyvinout poprvé vlastní vojenskou strategii. Musíme být sami iniciativní, sami si stanovit priority a nikoliv jen polovičatě odpovídat na požadavky. To vše by ukázala debata, ale ještě dlouho asi nebudou neexistovat afgánské ozbrojené síly, které by byly schopny obnovit ve vlastní zemi stabilitu. Afgánský prezident Hamid Karsai v rozhovoru pro "Die Welt" kritizoval plánované posílení zahraničních vojsk v zemi. "Nejsem si jistý, zda vyslání dalších jednotek je správnou odpovědí," řekl. Německé sdělovací prostředky přitom poukazují na ohlasy zahraničního tisku a citují z moskevské Pravdy, že situace v Afganistanu se zhoršuje a pokud se západní spojenci správně nerozhodnou, pak se domů nevrátí jejich vojáci, ale rakve. Z britského Independentu pak citují, že se "nesmí zapomenout na oběti, protože v Afganistanu nejsou nasazeni vysoce postavení politici, ale lidé".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .