V Gaze docházejí léky proti bolesti. Pacienti jen sedí v čekárně a křičí v agonii, popisuje Bendl z Lékařů bez hranic

Jeho diplomatickou cestu přitom provází celá řada komplikací a změn. Například schůzka s lídry arabských zemí byla zrušena po oznámení výbuchu v nemocnici v pásmu Gazy, který byl nejprve považován za součást bombardování.

„Nemocnice nebyla vybombardována, nemocnice stojí. Je v zásadě prokázáno, že za tím byla zbloudilá raketa islámského džihádu, že zasáhla parkoviště v areálu nemocnice a že obětí jsou desítky, ale rozhodně ne vyšší stovky,“ uvádí česká velvyslankyně v Tel Avivu Veronika Kuchyňová Šmigolová. „To všechno by mohlo vést k postupnému uklidnění situace mezi arabskými lídry a k obnovení jednání.“

Spojené státy hrají ve vyjednávání klíčovou roli, neboť jejich postavení v oblasti je dlouhodobě silné. Naopak vliv Evropy je malý.

„Evropská unie jako taková v tuto chvíli žádný silný hlas nemá. Některé evropské země určitě vliv mají – Francie má vliv na Libanon, Velká Británie má docela slušný vliv v regionu –, ale EU jako taková není na Blízkém východě silným hráčem,“ vysvětluje.

Blokáda způsobuje humanitární krizi

Bezpečnostní situace v zemi se ani s probíhajícími jednáními příliš nemění. Mezi diplomaty se dokonce spekuluje o rozšíření konfliktu do Libanonu.

„Obava, že by mohla být otevřena druhá fronta a že by Hizballáh mohl na Izrael zaútočit ze severu, existuje. Situace je tam napjatá, incidentů spíše přibývá, nežli by jich ubývalo,“ popisuje Kuchyňová Šmigolová.

Čtěte také

Libanon – krize je nebezpečně blízko. Dokument o kolapsu země, kde nefunguje elektřina, obyvatelé přicházejí o úspory a elita odchází za lepším

Humanitární organizace proto začaly apelovat na vytvoření bezpečnostních zón, kam by se mohli ukrýt staří nebo vážně zranění lidé.

„Apel na bezpečné zóny je skutečně extrémně důležitý, protože bez toho nemůžete ošetřovat pacienty. Pokud není možné mít elementární bezpečí ani v nemocnicích, tak už není bezpečno skutečně nikde,“ říká Tomáš Bendl, vedoucí komunikace české pobočky Lékařů bez hranic.

Zároveň je podle něj nutné, aby Izrael povolil blokádu a umožnil dodávky humanitární pomoci, léků, pitné vody, jídla a elektřiny.

„Některé nemocnice, které podporujeme, nám hlásí, že už jim došly všechny léky proti bolesti, což vede k tomu, že například pacienti, kteří mají střelná poranění, čekají v čekárnách a jenom křičí v agonii, zatímco jim nikdo nemůže pomoct, protože nikdo nemá čím,“ popisuje.

Čtěte také

Izrael i Palestina míří k nekontrolovatelné bezpečnostní a humanitární krizi, cituje The Guardian slova generálního tajemníka OSN Guterrese

Malý prostor a velký počet zraněných nebo mrtvých zároveň vytváří velmi nehygienické podmínky.

„Pásmo Gazy je vlastně velmi malé, menší než Praha. A v momentě, kdy se na takto malém prostoru lidé musejí shlukovat a zároveň tam mají nedostatečné hygienické zázemí, například právě proto, že nedochází k odklízení mrtvých těl, tak to vytváří úplně ideální podhoubí pro šíření různých infekčních onemocnění,“ přibližuje Bendl.

Situace prý zatím nedospěla do bodu největší krize, nicméně za současných podmínek není dlouhodobě udržitelná.

„My teď prostřednictvím svědectví našich zdravotnických týmů nevíme o tom, že by tam nějaká epidemie něčeho takového propukala, ale jestli se ta situace nezlepší, je to otázka času,“ uzavírá Bendl.

Více podrobností o humanitární krizi, situaci v nemocnicích a diplomatických jednáních si můžete poslechnout v záznamu pořadu Ranní Plus.