Libanon – krize je nebezpečně blízko. Dokument o kolapsu země, kde nefunguje elektřina, obyvatelé přicházejí o úspory a elita odchází za lepším
Blackout – totální výpadek elektřiny dosud zněl spíš jako něco ze sci-fi filmu. Pro Libanonce je ale každodenní realitou. Dokumentaristky Lenka Klicperová a Markéta Kutilová přinášejí reportáž ze země, na níž plně dopadla energetická krize a kde inflace dosahuje ještě větších výšin než v Česku.
Ztemnělým Bejrútem, kde veřejné osvětlení dávno nefunguje, projíždí Christian Taoutel, profesor Univerzity svatého Josefa. „Dřív to tu vypadalo jako malá Paříž, teď je tu jen temno,“ říká a dodává, že plat vydá na jídlo a benzín a pak už mu nic nezbyde.
Libanonská měna za poslední dva roky ztratila svoji hodnotu dvacetinásobně. Zatímco před dvěma lety bylo za jeden dolar 1 500 lir, dnes je to 30 000. Stačí tedy 40 dolarů, zhruba tisíc korun, a z člověka je v uvozovkách milionář.
Profesor Taoutel žije v krásném velkém bytě na předměstí Bejrútu. Dříve cestoval, jezdil na dovolené. Vzdělané obyvatele, jako je on, ale nutí ekonomická krize k odchodu ze země. „Jsem takový poslední mohykán. Ale nevím, jak dlouho to vydržím, můj plat klesl z šesti tisíc dolarů na pouhých čtyři sta dolarů.”
Roste u nás počet krádeží v supermarketech, někdy chtějí jen jídlo.
Saíd Jasín, starosta města Majdel Anjar
Nejvíc Libanonců hledá nové životní příležitosti ve Francii. Tuto zemi zde totiž považují za svoji „matku“, Libanon býval francouzskou kolonií. Roste ale zájem i o jiné země Evropské unie, dokonce i o dříve neatraktivní Slovensko.
„V kombinaci s velkým množstvím utečenců roste hrozba velkého počtu lidí, kteří budou chtít do Evropy. Lidé zde už nevěří státu, nevěří, že jim tu zabezpečí základní životní potřeby,” říká slovenský velvyslanec v Libanonu Marek Varga.
Čtěte také
Země se navíc stala cílem syrských uprchlíků. Ve spojení s ekonomickými problémy se tak někteří Libanonci obávají další eskalace.
„V souvislosti s ekonomickou krizí roste napětí mezi oběma skupinami. Bojím se, že dojde k nějakému velkému konfliktu, k explozi násilí. Roste u nás počet krádeží v supermarketech, někdy chtějí jen jídlo. Nevíme, kdo ti lidé jsou. Ale obávám se, že to může být předvoj větších skupin, které se zde formují,” říká Saíd Jasín starosta města Majdel Anjar, do kterého přišlo tolik syrských uprchlíků, kolik bylo i původních obyvatel.
Jak se Libanon se všemi problémy vyrovnává? Co chtějí udělat politici, aby udrželi elitu – například zdravotníky – v zemi? Co v Libanonu změnily letošní volby? Poslechněte si celý dokument Libanon – krize je nebezpečně blízko.
Související
-
Těžká a vleklá krize dopadá i na vinaře v Libanonu
Další témata: Autentický vůz slavného Orient-Expressu je k vidění v Belgii a ve Francii je k vidění jeden z kolektivních domů architekta Le Corbusiera.
-
Jan Fingerland: Libanon čeká na další havárii
Za celý rok od výbuchu v Bejrútu se nepodařilo sestavit nový kabinet, na němž by se shodl s premiér s prezidentem. Neboli země neudělala za celý rok skoro žádný pokrok.
-
Tereza Engelová: Libanon ve zmatku a zoufalství. Lidé nedůvěřují vládě
Zatímco se obyvatelé Bejrútu vzpamatovávají z úterní exploze, která zabila přes 150 lidí a zničila půlku libanonské metropole, politici začínají hledat jejího viníka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.