Čí jsem? Příběh o hledání vztahů dětí a adoptivních i biologických rodičů
„Moje adoptivní máma mi řekla, že moje biologická máma je mrtvá.“ popisuje v dokumentu protagonistka Bára svou zkušenost, jak se dozvěděla, že je adoptovaná. Autorka Adéla Komrzý se kromě Báry vydává nejen za mladými adoptivními rodiči, ale i za těmi, kteří si děti osvojili před dvaceti lety. Proč adoptované děti touží po setkání s biologickými rodiči a jak tomu ti adoptivní vychází vstříc?
V současné době každý čtvrtý či pátý pár trpí neplodností. Jedna z reakcí na nemožnost mít své vlastní dítě je adopce. Ta touhy po potomkovi sice naplní, zároveň však přináší náročnější rodičovství i moment, kdy dítěti sdělit pravdu.
V minulosti se dítěti často zatajovalo, že je adoptované. Rodiče o tom nemluvili a občas se stalo, že se dítě skutečnost dozvědělo díky náhodě – třeba od souseda nebo ve škole. Dnes už je uzákoněno, že se to musí dozvědět do doby, než nastoupí na základní školu. Jak se na tento úkol připravují mladí rodiče a jaké je prožívat situaci z pohledu adoptované?
Poslechněte si dokument o tom, co prožívá nejen adoptované dítě, ale i adoptivní rodiče. Vysíláme v repríze.
Adéla Komrzý (1992)
První filmové zkušenosti získala při práci na minisérii HBO Hořící keř (2013) v režii Agnieszky Holland. V roce 2013 také získala ocenění Trilobit od filmového a televizního svazu FITES za kapitolu ve filmovém pásmu Televizní oslava. Za bakalářský film Výchova k válce z cyklu Český žurnál si odnesla hlavní Cenu Andreje „Nikolaje“ Stankoviče. Film měl premiéru na MFDF Ji.hlava a byl dále promítnut na mezinárodních filmových festivalech po světě.
Její poslední film Jednotka intenzivního života byl ve světové premiéře uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v soutěžní sekci Na východ od Západu. Za film Komrzý získala mnoho ocenění včetně Cen české filmové kritiky a Českého lva.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
