V ekovesnici Ithaca žijeme jako širší rodina. Pomáháme si, nebo si o pomoc můžeme v klidu říct, popisuje jedna ze zakladatelek
Šetrnost a udržitelnost jsou dnes velmi módní výrazy, ale málokdo v západním světě podle nich skutečně žije. Do velké míry je to dané celkovým nastavením společnosti, které vyžaduje systémové změny. Už ale existují místa, kde lidé dovedou svou stopu výrazně zmenšit – a přitom „nežít jako v jeskyních“.
Globální síť ekovesnic má už tisíce členských komunit včetně českých. Jedna z prvních a také nejznámějších leží u města Ithaca v americkém státě New York, v půvabném kraji lesů a jezer.
„Tady své sousedy skutečně poznáte, ne že se s nimi jen míjíte. Pozdravíte se, promluvíte si, třikrát týdně míváme komunitní večeře, a to je příležitost posedět a líp se poznat. Než jsem se sem z New York City přestěhoval natrvalo, osm let jsem pendloval. Vyhovuje mi nejen zdejší komunitní život, venkovské prostředí a důležitá je pro mne i environmentální filozofie vesnice. Prostě jsem to chtěl zažít,“ svěřuje se jeden z nich.
Čtěte také
„Nejvíc se mi na zdejším stylu života líbí, že vím, kdo kolem žije. Můžu jim pomáhat nebo si naopak sama o pomoc říct. Také společně podnikáme zábavné věci jako je zahradničení, a to mám ráda,“ doplňuje další místní Roe.
„Nejsme mentálně odříznutí od zbytku světa, zprávy sledujeme, ale držíme si odstup. Největší rozdíl cítím v tom, že tady nežijeme komercí. Neženeme se za nákupy. Nechceme víc a víc a víc. Nepotřebujeme to nejlepší oblečení. Když jedu za svou rodinou, jejich styl života je založený na velkém plýtvání. Tady neplýtváme ničím. Věci znovu využíváme. Neřešíme, že naše oblečení není nové,“ dodává.
Čtěte také
„Ekovesnice se stávají oblíbenějšími, víc se o nich mezi Američany ví. Ve Spojených státech teď existuje asi 200 komunit se sdíleným bydlením, jako je ta naše. Zájem roste a součástí popularity naší ekovesnice je podle mě to, že existuje přes 30 let, takže jde o prověřený model. Vybudovat takové místo, za tím je spousta práce. A tady už je odvedená, stěhujete se do zavedené komunity. A je tu hezky. Navíc tohle patří k největším ekovesnicím, protože tu žije už stovka domácností,“ popisuje Caitlin, která se zrovna přistěhovala.
Žijeme jako komunita
„Je to skvělé místo k životu a co po zdejších obyvatelích chceme, je, aby se aktivně zapojili a přicházeli s těmi nejlepšími úmysly. Záměrně žijeme společně jako komunita. To znamená, že je potřeba nahlížet na sebe navzájem jako na lidi s různými názory, umět řešit problémy, pokud se objeví. Opravdu na vztazích pracovat,“ popisuje Liz Walkerová, která stála už v 90. letech u zrodu ekovesnice Ithaca v americkém státě New York, a stále tam žije.
Čtěte také
„Žije tady 230 lidí, takže ani nejde být s každým nejlepší kamarád, ale jsme něco jako širší rodina. Jako když máte strýčka nebo sestřenici, nemusí to být zrovna váš oblíbenec, ale pořád vám na něm záleží. Když si zlomí nohu, donesete mu večeři.“
„Pěstujeme tento typ propojení a vzájemné pomoci. Ve Spojených státech máme systém sociálního zabezpečení, ale my si tu tvoříme svůj vlastní. Život v této ekovesnici je založený na tom, že věnujeme pozornost sobě navzájem i životnímu prostředí. A že žijeme nejlepším možným způsobem s ohledem na obojí,“ dodává Liz Walkerová.
Víc o životě v ekovesnici prozradí Zaostřeno Jana Kaliby. Poslechněte si v audiozáznamu.
Související
-
Chceme lidem umět lépe vysvětlovat klimatické změny, říká zpravodaj Jan Kaliba
Dělal sportovní novinařinu, pak zpravodaje v USA a nakonec zakotvil u klimatu. „Pozice klimatického zpravodaje je u nás trochu nová, ale celosvětově ne,“ přibližuje.
-
Americký plyn pro Evropu? Opět vítězí byznys, klima jde stranou, všímá si zpravodaj Jan Kaliba
Američané intenzivně připravují budování nových terminálů, odkud mají vyrážet slíbené zvýšené dodávky zkapalněného plynu do Evropy. Je pro Česko americký plyn řešením?
-
V USA nenávratně mizí české čtvrti. Proč? Odpoví Jan Kaliba
Ve Spojených státech žije podle posledního sčítání víc než 1,5 milionu lidí, kteří se hlásí k českému původu. Nenávratně se ale mění způsob soužití Čechoameričanů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka