V Česku neroste blahobyt, sociálnědemokratické hodnoty budou potřeba vždy, věří lídr evropských socialistů
Migrace, bezpečnost nebo klima – řada témat letošních voleb do Evropského parlamentu je spojena s obavami občanů z vývoje posledních let. Populisté slibují, že problémy rychle vyřeší. Co nabízejí strany tradiční? „Populisté vždy operují se strachem, ale nemají řešení. Ani u té migrace,“ konstatuje lídr evropských socialistů Nicolas Schmit.
Ukazuje to na příkladu Itálie, kde tamní premiérka slíbila učinit přistěhovalectví přítrž. Nyní ale podle něj jezdí do Asie lákat migranty, protože v Itálii chybí pracovní síly poté, co spousta zejména mladých lidí emigrovala do jiných částí Evropy.
Čtěte také
„Krajní pravice je výzvou pro všechny ostatní, nejen pro sociální demokracii. Ale je jasné, že z části těží ze sociálnědemokratických voličů, které se jim podařilo přilákat. To se týká i konzervativců a liberálů. V Česku máte stranu bývalého premiéra, která je liberálně demokratická, ale nějak u ní nevíte, jestli už náhodou není populistická,“ poznamenává.
Hájit hodnoty v praxi
Lucemburský politik si rovněž všímá toho, že sociální demokraté v Česku vypadli z Poslanecké sněmovny a v posledních letech ztráceli podporu ve prospěch populistů. Jejich poselství přitom nikam nezmizelo, musí ale znovu vybudovat svou důvěryhodnost a přizpůsobit se novým výzvám, kterým Evropa čelí.
„To není snadné pro žádnou stranu, ale myslím, že základní hodnoty sociální spravedlnosti, rovnosti, spravedlivých mezd, dobrých pracovních podmínek, demokracie nebo třeba boje proti fake news neztratily svou sílu. Je na nás tyto hodnoty hájit, aby lidé v praxi viděli, že to umíme,“ zdůrazňuje.
Není to tak, že Evropa nepotřebuje migraci, demografický vývoj není bůhvíjak fantastický.
Nicolas Schmit
„Jsem sociální demokrat a taky optimista. Pesimista nemůže druhé o něčem přesvědčit. Naše poselství je pozitivní, je to poselství naděje. Ale samotná naděje nestačí, je třeba ji přenést do konkrétních činů.“
Schmit poukazuje na opětovné posilování sociálnědemokratických stran ve Švédsku, ve Francii nebo v Itálii, zatímco například ve Španělsku zůstávají socialisté silní dlouhodobě.
Čtěte také
„Zažil jsem nejrůznější vzestupy a pády, kdy lidé říkali, že je to smrt sociální demokracie. A nikdy k tomu nedošlo. Říkali nám, že nejsme potřeba, protože už jsme všechnu práci vykonali, vybudoval se sociální stát. Ale ty hodnoty budou potřeba vždy, protože dějiny nejsou jednosměrné – je možné se vracet i do méně příznivých období,“ podotýká.
Příkladem toho je podle něj i Česko, kde nedochází ke zvyšování blahobytu, ale k návratu politiky 70. a 80. let ve stylu Margaret Thatcherové, která nebyla úspěšná. „Podívejte se na Velkou Británii, kam vedlo ničení průmyslu, sociálního státu a odborů? No určitě ne k prosperitě většiny Britů,“ soudí.
Buď technologie, nebo legální migrace
Eurokomisař pro sociální práva poukazuje na výsledky průzkumu, podle kterého na celoevropské úrovni není problémem číslo jedna migrace, ale důležitější jsou životní náklady a kupní síla nebo bydlení.
Čtěte také
„Migrace může být problém a musíte na něj mít přijatelná řešení. V Evropském parlamentu jsme přijali Pakt o migraci, kde jsou opatření pro lepší kontrolu. Ono to totiž není tak, že Evropa nepotřebuje migraci, demografický vývoj není bůhvíjak fantastický v Česku ani v žádné jiné evropské zemi,“ upozorňuje.
Řešením je buďto investovat do technologií, anebo umožnit legální migraci pracovních sil. „Musíme se zbavit strachu a debatu kolem migrace zracionalizovat. Když Orbán straší islámskou Evropou, je to úplně šílené. Ale zároveň říkám, že migrace nemůže fungovat bez silné integrační politiky. Migranti se musejí přizpůsobit standardům naší společnosti,“ dodává.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
-
Dej mi pokoj
Petra Štarková -
PRAŽSKÉ JARO - PRAGUE SPRING FESTIVAL - GOLD EDITION vol. 7
Bedřich Smetana, Česká filharmonie, Wolfgang Sawallisch, Johannes Brahms, Pražský filharmonický sbor, Roberta Alexander, Thomas Allen, Lubomír Mátl, Erich Leinsdorf, Miroslav Mareš, Jaroslav Vašíček, Jan Málek, Zbyněk Matějů -
Pohřbeni zaživa
Vít Vencl


