V červených dresech, ve tři odpoledne a v sestavě 4-3-3. Právě tak mají podle Hawkinga hrát angličtí fotbalisté

29. květen 2014

Jeden z nejznámějších teoretických fyziků současnosti, Stephen Hawking, analyzoval data od posledního vítězství Anglie na šampionátu v roce 1966, aby zjistil, jaké jsou ideální podmínky pro zisk trofeje. V Ranním Plusu jsme o jeho doporučeních mluvili s Daliborem Zítou.

Rady anglickým hráčům Hawking publikoval na svém blogu.

  • V červených dresech, ve tři odpoledne a v sestavě 4-3-3. Právě tak mají podle Hawkinga hrát angličtí
    fotbalisté
    " style="">
    V červených dresech, ve tři odpoledne a v sestavě 4-3-3. Právě tak mají podle Hawkinga hrát angličtí
    fotbalisté
    " style="">
    V červených dresech, ve tři odpoledne a v sestavě 4-3-3. Právě tak mají podle Hawkinga hrát angličtí
    fotbalisté
0:00
/
0:00

„Technika, kterou jsem použil, se nazývá logistická regrese. Naše šance na triumf může být zajištěna, pokud se zaměříme na řadu proměnných. Statisticky je například náš tým úspěšnější pokud hraje v rozestavení 4-3-3,“ říká Stephen Hawking.

Ze statistické analýzy dat, ve které vzal v úvahu několik fyziologických, psychologických, politických a taktických proměnných například Hawking usuzuje, že by měl zápasy pískat evropský rozhodčí. S nimi totiž Anglie vyhrála 63 procent zápasů.

Hawking se také pustil do analýzy penaltových rozstřelů, které jsou pro anglické fotbalisty noční můrou, protože vyhráli zatím jen jediný z osmi.

Základem je podle něj rychlost, takže je třeba mít rozběh delší než tři kroky. Při kratším rozběhu činí šance na úspěch 58 procent, zatímco při delším to už je prý 87 procent. K rychlosti je také potřeba přidat i přesnost. Podle statistik je prý ideální dát míč do horního rohu a na 84 procent je to gól.

Podle Hawkinga nerozhoduje, jestli je střelec pravák, nebo levák. Podle statistiky ale překvapivě záleží na barvě vlasů hráče. Blonďáci mají úspěšnost 84 procent, plešatí 71 a tmavovlasí jen 69. Hawking prohlásil, že neví proč to tak je a žertem dodal, že se to asi zařadí mezi další ze záhad světové vědy.

autoři: Pavla Králová , Dalibor Zíta , Michael Rozsypal

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.