V březnu téměř nepršelo. Na konci dubna už hlásí sucho až pětina Česka
přes některé poměrně deštivé týdny byl začátek letošního jara enormně suchý. Na půdní sucho začátkem jara upozorňovali zemědělci a pěstitelé napříč Evropou, tedy nejen v Česku. Klimatologové z projektu Intersucho dokonce označili březnový nedostatek vody za neobvyklou anomálii.
Česká republika extrémnímu suchu čelila zejména mezi lety 2014 až 2020. Předešlé dva roky byly poměrně příznivé. Letos v březnu ale podle meteorologů spadlo v průměru o dvě třetiny méně srážek než obvykle. A koncem dubna měla být třemi nejhoršími stupni sucha zasažena až pětina republiky.
Jak můžeme vodu, která už naprší, lépe zadržet v krajině? Co je možné dělat na lokální úrovni? A co by měl udělat stát? Poslechněte si celé Zaostřeno Terezy Čapkové.
Související
-
Zeleň a půda ve městech kompenzují klimatickou změnu. Musí se ale zalévat
Studie vědců z Bostonské univerzity ukazuje, že stromy a půda ve městech dokážou vstřebat víc uhlíku z atmosféry, než jsme si dřív mysleli.
-
Proč skončila Římská říše? Potýkala se s klimatickou změnou a nemocemi, píše Kyle Harper v Pádu Říma
Konec Římské říše nezpůsobily pouze byrokracie, vnitřní spory a příliš dlouhé hranice, ale mohou za něj také epidemie infekčních nemocí a klimatické změny.
-
Klimatickou změnu „inženýrsky“ nezastavíme. Můžeme se na ni ale připravit, věří biolog Žárský
Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumá mikrobiální aktivitu v ledovcovém prostředí Arktidy. Led není jen pevná krystalická látka bez života, říká.
