V Babišových médiích bych nevydržel ani minutu, říká Marek Stoniš

Marek Stoniš, šéfredaktor Reflexu (od roku 2008); Ostravák, kterému není nic svaté (kromě Baníku)
Marek Stoniš, šéfredaktor Reflexu (od roku 2008); Ostravák, kterému není nic svaté (kromě Baníku)

Před třemi lety se stal Marek Stoniš šéfredaktorem týdeníku Reflex. Soustředí se především na politická témata. „Neumím říct, kdy se politická korektnost proměnila v něco, co už je přehnané. Obávám se, že se to děje ve chvíli, kdy se občanské spolky nebo sdružení ‚infiltrovaly‘ do státních struktur,“ říká.

„Začaly tak nastavovat agendu pravdy, respektive jejich pravdy, která se stala oficiální. Prostupuje to legislativou, prostupuje to státní správou, investují se do toho veřejné peníze a každá opozice pak reprezentuje lež nebo zlo. Debata téměř není možná,“ dodává.

Šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš působí v čele týdeníku od roku 2008. Před revolucí v roce 1989 studoval polonistiku, pracoval jako dělník Vítkovických železáren a byl opozičníkem. Po revoluci prošel několika regionálními a celostátními médii.

Legrace končí

Stoniš se vrací k tématu jednoho z publicistických článků, který se věnoval genderové rovnosti a poukazoval na pravidla zavedená ve francouzských školách, kde se namísto matka a otec úředně označují rodiče pod čísly. Školy se tím pokoušejí o pozitivní diskriminaci rodičů stejného pohlaví, současně také o jistou míru oficiální korektnosti.

„Lidé v Česku to nevidí jako agresivní ideologii, dokonce myslím, že naší povahou je dělat si z toho legraci a nebezpečí přehlížíme. Když si přečteme, že ve Francii je v dotaznících v kolonce místo ‚matka‘, ‚otec‘ napsáno ‚rodič č. 1‘, ‚rodič č. 2‘, tak se zasmějeme a řekneme si, že to je hloupost, která časem přejde. Ale když si problém probereme do hloubky, dojde nám, že to není jeden výstřelek nějakého takzvaně pokrokového vedení nějakého kraje, ale že to uzákonili francouzští poslanci. A tady pro mě už legrace končí,“ říká.

Jsem silně názorový člověk.
Marek Stoniš

Ještě se to dá uhrát

Novinář z vůdčí redaktorské pozice hodnotí také současnou situaci v médiích Andreje Babiše. Odmítá se ale pouštět do úsudků ohledně etiky a mravnosti jednotlivých redaktorů. „Nehodlám své kolegy soudit. Jestli je někdo šéfredaktor nebo jeho zástupce, má jinou zodpovědnost než řadový redaktor. A asi si to sami sobě vysvětlují tak, že se to dá morálně a eticky ‚ještě uhrát‘,“ říká.

Nejsem tvrďačka. Některých lidí z mých kauz mně bylo líto, říká Sabina Slonková

Sabina Slonková

Sabina Slonková získala své první novinářské ceny ještě před třicátými narozeninami a od té doby její kariéru provázejí nejen další ocenění, ale také komplikace. Od výhružek a objednávky úkladné vraždy její osoby po o něco méně dramatický, přesto významný  odchod z místa šéfredaktora předního českého deníku, z morálních důvodů...

„Mám to vlastně jednoduché. Do takovéto situace se nemohu dostat, protože jsem silně názorový člověk. Něco jsem už za sebou zanechal, napsal a vím, že v takovém médiu bych nevydržel ani minutu. Jeden čas se spekulovalo o tom, že by naše vydavatelství koupil Andrej Babiš. V tom případě bych dostal výpověď 90 vteřin po tom, co by tam nastoupil,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím čtvrtečním hostem.

Spustit audio
autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související