V Annapolisu skončila konference o míru na Blízkém východě

O rádoby historické výroky se proto postaral hostitel, americký prezident George Bush. Oznámil, že Izrael a palestinská samospráva se zavázaly obnovit po sedmi letech bilaterální jednání o míru a vyřešit všechny zásadní otázky do konce roku 2008. Základem rozhovorů bude mírový plán zvaný cestovní mapa a na jeho plnění bude dohlížet kontrolní americko-izraelsko-palestinská skupina. Izraelský premiér Ehud Olmert a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás zahájí pravidelné schůzky 12. prosince a budou se scházet dvakrát do měsíce. Podle Bushe nastal k mírovému urovnání ten pravý čas.

Olmert zdůraznil přání nastolit mír nejen s Palestinci, ale se všemi arabskými státy. Izrael je připraven změnit "realitu z roku 1967" a přijmout bolestné ústupky. Premiér zároveň nabídl jednání Sýrii o navrácení Golanských výšin, kvůli kterým se Damašek nakonec uvolil konference zúčastnit.

Abbás stvrdil všechny dosavadní palestinské požadavky, ale nenaznačil, zda je ochoten ke kompromisům.

Prohlášení zněla velmi efektně, ale málokterý z přítomných novinářů je označil za nadějná nebo převratná. Máloco z toho, co bylo řečeno, je totiž realistické či dokonce pravdivé. Oficiální izraelsko-palestinská jednání o míru už dávno začala; Olmert s Abbásem se setkali zhruba osmkrát a vyjednávací týmy, které se scházejí takřka nepřetržitě, jednají i o těch nejzásadnějších otázkách. Olmert s Abbásem sice mají nepředstíranou touhu se dohodnout, ale jejich postavení na vlastní politické scéně je velmi vratké a žádnou dohodu nedokážou prosadit. Rozpory v zásadních otázkách jsou tak obrovské, že si lze těžko představit průlom do konce příštího roku, když k němu nedošlo dodnes. Maximum, jež je ochoten nabídnout Izrael, je méně než minimum, které jsou ochotni přijmout Palestinci. A podle průzkumů návrhy svých vůdců nepodporují až dvě třetiny izraelské i palestinské veřejnosti. Zatímco zněly projevy v Annapolisu, demonstrovaly v pásmu Gazy i na Západním břehu tisíce palestinských odpůrců konference i míru s hesly "Smrt Izraeli", a v Hebronu byl dokonce při zásahu palestinské policie jeden člověk zabit. I kdyby chtěl Abbás opravdu na nějaký kompromis přistoupit, palestinská veřejnost ho odmítne a označí Abbáse za zrádce. Proti ústupkům však nedemonstrovali jen Palestinci, ale také asi 10.000 Izraelců v Jeruzalémě.

Je nesporně pozitivní, že se konference mimo jiné zúčastnili zástupci 20 arabských a muslimských států, z nichž jen tři mají s Izraelem diplomatické styky, a mírový proces tak podpořili. Uznat Izrael však připraveny nejsou. Saúdská Arábie svou nechuť okázale demonstrovala; její delegace se Izraelcům důsledně vyhýbala, a vykázala dokonce izraelské novináře z tiskové konference na svém vyslanectví. Saúdský velvyslanec zdůraznil, že jeho země nikdy neuzná Izrael jako stát Židů. Podle jednoho výstižného názoru Saúdové do Annapolisu nepřijeli proto, že by začali mít rádi Izrael, ale protože víc než Izrael nenávidí Írán.

Právě Íránu chtěl George Bush přítomností muslimských zemí ukázat jednotnou odmítavou frontu proti jeho jadernému programu i obecněji proti islámskému extremismu. To se nepochybně zdařilo, jak ukazují vzteklé odsudky konference z Teheránu. Stejně tak se povedlo ještě více izolovat palestinský teroristický Hamas v pásmu Gazy, který rovněž nebyl pozván. Summit byl díky arabské a muslimské přítomnosti nepochybně úspěchem pro Izrael, který navíc dostal i zvláštní prémii od Bushe - prezident vyjádřil podporu existenci dvou samostatných států, kde Izrael bude domovinou Židů a Palestina Palestinců, a nepřímo tak odmítl palestinský požadavek na návrat uprchlíků na izraelské území.

Konference v Annapolisu nic nezkazila, ale byla celkem zbytečná, stejně jako závěrečné slavnostní ohlášení už dávno zahájeného začátku jednání o mírové smlouvě, které mělo nahradit absenci konkrétních výsledků. Bush se také mýlí, že k mírovým rozhovorům nastal "pravý čas". K ústupkům a vstřícným gestům nejsou připraveni ani Palestinci, ani Izraelci, ale ani arabské státy, které se obávají, že by jakákoli vstřícnost vůči Izraeli posílila extremismus na domácí půdě. Ehuda Olmerta a Mahmúda Abbáse čeká velmi těžký rok, budou-li chtít své sliby z Annapolisu splnit. Jak ale řekl George Bush, "za pokus to stojí".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .