Uzavření Počerad a Chvaletic by nemělo ohrozit dodávky energií v Česku, soudí vrchní ředitel Neděla

26. listopad 2025

Vedení společnosti Sev.en finančníka Pavla Tykače ukončí provoz uhelných elektráren Počerady a Chvaletice a elektrárny s teplárnou v Kladně v prosinci 2026, nejpozději v březnu 2027. „Česko je exportní zemí, provoz elektrizační soustavy by krok společnosti Sev.en nemělo ohrozit. Vyhodnotí to ČEPS, může doporučit, aby úřady nařídily nechat elektrárny v provozu,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus René Neděla, vrchní ředitel Sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Předběžnou informaci o plánech společnosti Sev.en na ukončení provozu uhelkých zdrojů už dostal Energetický regulační úřad i státní správce sítí ČEPS. Co by zastavení těchto zdrojů znamenalo pro dodávky energií v České republice?

Pokud jsou tyto informace pravdivé a pokud společnost Sev.en požádala podle naší legislativy, tedy lex plyn, o ukončení výroby elektřiny, tak musí společnost ČEPS do 60 dnů vyhodnotit, jestli by došlo k ohrožení bezpečnosti a provozu schopnosti elektrizační soustavy.

Čtěte také

Pokud výsledkem toho bude, že ano, pak společnost ČEPS předá tuto informaci ministerstvu průmyslu a obchodu a na Energetický regulační úřad. A doporučí, aby regulační úřad přikázal stávajícímu provozovateli, nebo novému provozovateli, aby tyto zdroje nechal v provozu. 

Předpokládám, že pokud by nastala tato varianta, tak by stát hradil výrobci vysoké náklady. Ale podle čeho by se určila výše podpory? A byla by to podpora v plné výši, nebo nižší?

Přesně na to legislativa, kterou jsme letos finalizovali, myslí. To byl ten zákon zvaný lex plyn. 

Provozovatel přenosové soustavy bude vyhodnocovat, kolik má být ten výkon, dostatek a jaké další parametry mají být. A následně Energetický regulační úřad na základě posudku a informací od stávajícího provozovatele určí případnou kompenzaci. 

Čtěte také

Pokud by stávající provozovatel nesouhlasil s její výší, tak Energetický regulační úřad může udělat otevřenou aukci, v rámci ní se může přihlásit kdokoliv a nabídnout třeba nižší cenu.

Ještě k té podpoře. Rozhodovala by o ní i Evropská unie? Musela by to schvalovat?

Musím říct, že při přípravě zákona lex plyn zde byly dva tábory. Jeden hovořil o tom, že se jedná o bezpečnostní mechanismus, a tím pádem není nutná notifikace ze strany Evropské komise.

Ale my jsme raději ten mechanismus popsali tak, že by se jednalo o takzvanou veřejnou hospodářskou službu. Z toho vyplývá že pravděpodobně by bylo potřeba i schválení od Evropské komise.

Jednání s Evropou

Uhelné elektrárny skupiny Sev.en vyrábějí deset až dvanáct procent elektřiny v Česku. Ale my elektřinu také vyvážíme. Ohrozilo by případné uzavření zmíněných provozů dodávky elektřiny pro nějaké oblasti v Česku?

Pokud bychom se na to podívali z pohledu balance, tedy z toho pohledu, že Česká republika je stále exportní zemí, protože za první dva kvartály letošního roku jsme měli kladné saldo zhruba 4 terrawatt hodiny – tak z této jednoduché matematické rovnice by vyplývalo, že by to neohrozilo provoz elektrizační soustavy. Ale bude záležet na společnost ČEPS, jak vyhodnotí všechny parametry. 

Čtěte také

Konec těžby a zpracování uhlí v Česku se blíží. V případě dolů na Sokolovsku a Chomutovsku k tomu dojde nejspíš v roce 2030. Severočeské doly skupiny ČEZ počítají s koncem těžby v roce 2033. Bude do té doby dostatek energie z jiných zdrojů?

Ano, bude. Z toho důvodu jsme udělali řadu opatření. Například jsou zde aukce na výstavbu obnovitelných zdrojů. Snažíme se udržet v provozu třeba teplárenské zdroje. Máme znotifikovanou podporu výrobu elektřiny z KVET (kombinované výroby elektřiny a tepla, pozn. red.), tam je 3080 megawattů instalovaného výkonu. 

A klíčová věc je, že jsme do lex plyn zavedli takzvané kapacitní mechanismy. A vyjednáváme s Evropskou komisí schválení těchto kapacitních mechanismů, které by měly sloužit pro výstavbu nových plynových zdrojů, které právě kolem roku 2030 nahradí dožívající uhelné elektrárny. 

Čtěte také

Evropská komise, respektive DG ENER (Directorate General for Energy, Generální ředitelství pro energetiku), v úterý zahájila veřejnou konzultaci k market reform plánu. Je to jedna z klíčových podmínek a kroků pro to, abychom měli úspěšně schválené kapacitní mechanismy.

Co je to kapacitní mechanismus? Znamená to, že se vytvoří dostatek možností a zdrojů, které nahradí ty původní?

Je to mechanismus, který Evropská komise povoluje v případě, kdy je ohrožena bezpečnost a spolehlivost elektrizační soustavy a kdy nejsou standardní konvenční zdroje schopny na základě trhu rozhodnout o investičním kroku. Protože jim vychází, že tyto zdroje se prostě ekonomiky nevyplácí. 

Kapacitní mechanismus slouží k tomu, že jste schopní pokrýt náklady jednotlivým zdrojům tak, aby byly součástí trhu a poskytovaly tu kapacitu v případě, kdy ji stát, respektive elektrizační soustava, bude potřebovat.

autoři: Martina Mašková , kac
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.