Už pět let po sobě přibývá uprchlíků. Budou se vracet zpět do Afriky?

Uprchlíci v Paříži
Uprchlíci v Paříži
0:00
/
0:00

Podle Organizace spojených národů už pět let po sobě přibývá uprchlíků, na útěku je na světě skoro 69 milionů lidí. Společně s tím přibývá politiků, kteří se nechávají zvolit se slibem, že s migrací tím či oním způsobem zatočí. Přestože do Evropské unie přichází aktuálně výrazně méně migrantů než před pár lety, zdá se pravděpodobné, že na summitu na konci června dojde k významné změně přístupu. 

Podle neoficiálních informací by v budoucnu měli být migranti zachycení ve Středozemním moři vraceni zpět na africké území, do táborů, kde by se rozhodovalo o tom, kdo má nárok na azyl a kdo ne. Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti a poslanec KDU-ČSL Ondřej Benešík si myslí, že změna k azylovému řízení na africkém území je v českém zájmu.

„Staronových aspektů, které se objevují v návrzích, je několik. Celá řada z nich konvenuje s tím, co KDU-ČSL a předešlá vláda České republiky prosazovala. Jsem rád, že ta nová tuto filozofii převzala. Ta filozofie byla vždy snažit se řešit tyto problémy na hranici, pokud možno ještě za hranicí Evropské unie, nikoliv přenášet ten problém do Evropy. Potom je to řešení nejen ekonomicky, ale i politicky velmi nákladné,” říká. 

Bude záležet zejména na vyjednávání s třetími zeměmi, které bezprostředně sousedí s Evropou, aby toto umožnily.
Ondřej Benešík

Jak by takové azylové řízení mohlo probíhat? „To je velká otázka. Bude záležet zejména na vyjednávání s třetími zeměmi, které bezprostředně sousedí s Evropou, aby toto umožnily. Tyto země to určitě nebudou chtít zadarmo, ale pokud by k takovému řešení došlo, je to pro Evropu rozhodně levnější,” odpovídá Benešík.

Základem české pozice na nadcházejícím summitu by podle poslance mělo být odmítnutí povinných přerozdělovacích kvót. „Vím, že to zní jako klišé, ale je to velmi důležité,” myslí si. 

Nový právní mechanismus

Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že ve Středozemním moři počet migrantů oproti předchozím letům prudce klesl. Do poloviny června jich touto cestou do Evropy připlulo asi 40 tisíc. Podle Jana Schrotha, který působí v pražské kanceláři Mezinárodní organizace pro migraci, nepůjde systém azylových řízení na africké půdě vybudovat za krátkou dobu.

Už nyní se objevují analýzy a komentáře, že azylových žádostí v evropských státech paradoxně může být více než nyní.
Jan Schroth

„Například Libye není signatářem Ženevské konvence, v Libyi nelze požádat o azyl. Musel by se vymyslet nový právní mechanismus. To je důvod, proč se ti lidé vydávají na nebezpečné cesty. Aby si člověk mohl požádat o azyl, musí se dostat na území daného státu,” vysvětluje.

„Je potřeba taky řešit, co bude s těmi lidmi. Už nyní se objevují analýzy a komentáře, že azylových žádostí v evropských státech paradoxně může být více než nyní,” dodává Schroth.

Proč se o opatření uvažuje právě teď? „Jde o nějaký signál. Určitou roli v tom hraje nová italská vláda, která se snaží dělat gesta typu nepříjímání lodí. Můžeme se na to podívat i pozitivně, po každé takové události, po velké katastrofě, se začalo více jednat a lidi více zachraňovat. Kéž by to vedlo k nějaké katarzi, která povede pozitivním směrem,” odpovídá Schroth.

Spustit audio

Související