Ústava a kompetence

30. leden 2007

Ještě ani takříkajíc nevychladla křesla, na nichž v pátek jednala německá kancléřka s českými politiky nad možností obnovit širší debatu kolem evropské ústavy a už se začalo uvnitř koalice hovořit o tom, že dva premiérovi zmocněnci pro rokování o tomto dokumentu nemají žádný mandát vládních stran. A ozvala se rovněž opozice.

0:00
/
0:00

Angela Merkelová zahájila přesvědčovací kampaň na téma návratu k ústavě právě v Praze, odkud jak dobře ví, zaznívají dlouhodobě silné hlasy proti jak od dnes nejsilnější vládní strany, tak z Hradu. ODS i Václavu Klausovi také před dvěma lety zřejmě konvenovalo, když se schvalování ústavy zadrhlo odmítnutím občanů Francie a Nizozemí. Ovšem od letošního prvého ledna na půl roku Unii předsedá Německo a Merkelová ústavu vytáhla znovu na světlo - podle ní uplynula od zmrazení schvalovacího procesu dost dlouhá doba a nastal čas debatu oživit. Zřejmě nečekala z Prahy pro svůj plán žádné povzbuzení a také se jí ničeho podobného nedostalo. Několik dnů předtím se český prezident sešel s premiérem a ministry zahraničí a pro evropské záležitosti, a ze schůzky Václava Klause, Mirka Topolánka, Karla Schwarzenberga a Alexandra Vondry se veřejnosti dostalo informace, že by si česká strana představovala vypracování nového přehlednějšího dokumentu. Jinými slovy to znamená: ústavu nechceme ani inovovat. Ale o to zase jde většině členských států unie, nejen Německu. Změny jsou podle nich možné, ale toliko v původním textu.

Podle patrně nejhlasitějšího českého kritika ústavy Klause, který se vpředvečer kancléřčiny návštěvy v Praze shodl se svým polským protějškem Lechem Kaczynským, že pokud jde o ústavu, není kam spěchat, prý Merkelová mimo jiné řekla, že se hlava českého státu podobá husitům, kteří kdysi bojovali o milimetry. Klaus to však dodatečně komentoval slovy, že podle něho není evropská ústava pohybem o milimetr, nýbrž o kilometr.

Oproti takové poměrně sprše musel Merkelovou potěšit aspoň premiér Topolánek, který sice opakoval, že ústava má být srozumitelnější a státy EU spojovat a nikoliv rozdělovat (je otázkou co tím ale myslí), nicméně aspoň ocenil odvahu, s níž německá politička diskusi oživuje. Není zřejmě také tajemstvím, že by Topolánek stál o dobré vztahy s pravicovou Merkelovou - v uplynulých letech udržovali vládnoucí čeští sociální demokraté se svými rovněž vládnoucími německými kolegy také poměrně blízký kontakt. Páteční rokování zatím tedy nepřineslo vlastně nic, ale debata je teprve na začátku a česká strana rozhodně má dostatečný prostor k případným kompromisům.

Topolánek také minulý týden jmenoval europoslance Jana Zahradila a Jiřího Šedivého, jinak náměstka vicepremiéra Vondry zmocněnci pro jednání o ústavě, což znamená, že se mají oba účastnit rokovaní předsednického Německa s představiteli dalších členských zemí. Výměna názorů pak nastala kolem letitého euroskeptika a rovnež odpůrce ústavy Zahradila. Zeleným i lidovcům vadí, že jeho pověření s nimi Topolánek nekonzultoval a že Zahradil nadto není vládním činitelem. Topolánek na to říká, že jmenování bylo v jeho kompetenci a oba pánové nejsou členy žádného expertního týmu, nýbrž jen prostředníky s nevysokými kompetencemi.

Debata však asi není u konce a menší koaliční strany nejspíš budou chtít, aby vláda jako celek vůbec formulovala postoj k ústavě. Topolánek ale s něčím takovým zřejmě nemusí spěchat. Tuší, že Merkelová narazí ještě tvrději v Polsku a že o ústavu nemají zájem také Britové. Teprve kdyby nastal nějaký viditelný pohyb i v těchto zemích, rozhýbe se případně i česká politická reprezentace. Zatím jí k tomu nic nenutí. I když pro Merkelovou je obnovení debaty nad ústavou jistě prestižní otázkou a její diplomatické schopnosti netřeba podceňovat. Varianta přijetí původní ústavy s řadou změn ještě není úplně smetena se stolu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio